Z - Česká republika 3

Vodstvo ČR





- umělé vodní nádrže


a) rybníky


- rybníkářství - Jakub Krčín z Jelčan


- rybníky najdeme v Třeboňské a Českobudějovické pánvi


- největší rybník je Rožmberk (480 ha), další známé rybníky: Horusický, Svět, Bezdrev...


b) přehrady


- přehradní nádrže plní několik funkcí:


- výroba elektrické energie (rezerva)


- zásobárna pitné vody pro zemědělství a průmysl


- může složit jako ochrana před povodněmi


- největší vodní nádrží u nás je Lipno; nejvíce vodních nádrží je na Vltavě, říká se tomu vltavská kaskáda





- vodní toky: Labe - řeka s největším průtokem vody za hodinu. Na území ČR má délku cca. 300 km, celkově necelých 1200 km.


Labe pramení v Krkonoších (Labská louka).


Přítoky pravostranné: Jizera, Cidlina, Ploučnice


Přítoky levostranné: Vltava, Úpa, Orlice, Ohře


Labe se využívá k říční dopravě, a sice od Chvaletic (tepelné elektrárny).


Morava odvodňuje východní část ČR. Její délka je asi 250 km.


Pramení na úpatí Kralického Sněžníku, významného hydrologického bodu.


Odra se využívá k říční dopravě, ale je splavná až na území Polska.


Protéká jednou z nejprůmyslovějších oblastí ČR.





- podzemní vody: nejbohatší zdroje - propustné sedimenty, například v oblasti České tabule, jsou zdrojem pitné vody


- pramen tzv. Mělnická vrutice


- zdroji pitné vody pro Prahu jsou Želivka a Káraný


Součástí podzemních vod jsou i minerální prameny. Tyto prameny se vyskytují především v oblastech třetihorní sopečné činnosti nebo na zlomech - lázeňské oblasti, minerální vody - například Karlovarsko.

Z - Česká republika 2

Počasí a podnebí
meteorologické hodnoty: tlak, teplota, vlhkost vzduchu, srážky (jejich podoba a množství), proudění vzduchu (síla a směr větru)
podnebí = dlouhodobý režim počasí v určité oblasti
Česká republika leží v mírném pásu. Její podnebí je něco mezi kontinentálním a oceánským podnebím. Nejchladnějším měsícem je zpravidla leden, nejteplejším červenec.
Území ČR můžeme rozdělit na teplé, mírně teplé a chladné podnebné oblasti.
Nejteplejší jsou moravské úvaly, Česká tabule a dolní Poohří. Nejchladněji bývá na horách.
srážkové poměry - rozložení srážek ovlivňuje nejen nadmořská výška, ale i poloha místa vzhledem k horským překážkám. Srážky se k nám dostávají většinou od severozápadu.
Nejsušší obalsti se nacházejí v závětří hor, v tzv. srážkovém stínu (Žatecko, Lounsko). Oblasti s nejvyššími úhrny srážek jsou Jizerské hory, Krkonoše a Šumava.

Vodstvo
Jezera
Česká republika nemá mnoho jezer. Nejvíc jich je na Šumavě.
Na našem území se nacházejí:
- ledovcová jezera - např. Černé, Čertovo, Plešné, Laka
- krasová jezera
- rašeliniště - v Krkonoších, na Šumavě a v Jeseníkách - Velké a Malé Mechové jezírko
- jezera v meandrech řek - Labe u Lovosic

Z - Česká republika 1

Česká republika (lze použít i název Česko)

Základní údaje:

- vznik České republiky - rozpadem Československa; dne 1.1. 1993 vznikly dva nástupnické státy: Česká republika a Slovenská republika

- historické země - Čechy, Morava a část Slezska

počet obyvatel: přes 10 miliónů

rozloha: cca. 79 000 km2, patří mezi střední až malé země

nejvyšší bod: Sněžka 1602 m n. m.

nejnižší bod: Hřensko 115 m n. m.

sousední státy (seřazeno podle délky hranice od nejdelší po nejkratší): Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko

Poloha České republiky má mnoho různých podob:

1) matematicko-geografická poloha

2) fyzicko-geografická poloha

3) socioekonomická poloha

Matematicko geografická poloha =zeměpisné souřadnice (50°s.š.,15°v.d.)

Česká republika leží ve střední Evropě. Rozkládá se přibližně na padesáté rovnoběžce a patnáctém poledníku (počítá se +1 hodina od Greenwiche)

Poledníky ovlivňují časová pásma, rovnoběžky různá podnebí.

nejsevernější bod: Lobendava

nejjižnější bod: Vyšší Brod

nejzápadnější bod: Krásná u Aše

nejvýchodnější bod: Bukovec

Fyzicko-geografická poloha

Česká republika je tvořena dvěma velkými geologickými celky: Českým masivem a Karpatami.

Pro Českou republiku je charakteristická pestrost georeliéfu. Průměrná nadmořská výška v ČR je asi 450 m n. m.

Na Králickém Sněžníku se nachází evropské rozvodí, tj. hranice mezi povodími Labe, Moravy a Odry.

České řeky nelze využít ve velkém měřítku pro říční dopravu.

Nejmenší vzdálenost od moře: 326 km Baltské moře, 332 km Jaderské moře

Socioekonomická poloha

Do roku 1990 byla Československá republika pod vlivem Sovětského svazu. Od roku 1999 je Česká republika v NATO. 1. května 2004 vstoupila spolu s devíti dalšími státy do Evropské unie.

Naše hranice patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě.

Příklady výhod a nevýhod polohy České republiky:

Česká republika leží v srdci Evropy. Mnoho cest vede přes Českou republiku > vlivy různých národů a kultur. V ČR panuje mírné podnebí, příznivé pro život...

Česká republika neleží u moře. Přetíženost dopravních cest...

Geologický vývoj

Území České republiky tvoří dva celky: Český masív (v geomorfologii Česká vysočina) a Karpaty. Hranice mezi těmito celky se táhne od Ostravy přes Moravskou bránu a Vyškov ke Znojmu.

Český masív je součástí soustavy vrchovin, pahorkatin a hornatin prostupující od Bretaně přes Německo a jižní Polsko až na Ukrajinu.

Prvohory: V kambriu (na začátku prvohor) na naše území proniklo moře. Vápenité schránky mořských živočichů se usazovaly na dně moře v Barrandienu a na Moravě, kde se z nich pod obrovským tlakem stal vápenec. V karbonu došlo k hercynskému vrásnění. Na našem území byla vyzdvižena okrajová pohoří Českého masívu a díky horotvorným tlakům došlo k přeměně sedimentárních hornin. Na území Českého masívu mezi Domažlicemi a Prahou, který je geology označován jako Barrandien, se vyskytují nepřeměněné sedimenty - slepenec, jílovitá břidlice, vápenec. Vápence, které se těží mezi Prahou a Berounem, se využívají k výrobě cementu. Během hercynského vrásnění pronikalo z hlubin Země k povrchu magma, jehož utuhnutím vznikly tzv. žulové plutony.

Žulové plutony bývají provázeny ložisky uranu a barevných kovů. U nás se vyskytují například rudy zlata, mědi, cínu, rudy polymetalické, většina z nich však byla vytěžena. Těží se také žula a další vyvřeliny.

V pokleslých oblastech jezerních pánví dochází k ukládání organického materiálu, ze kterého se vytvořilo černé uhlí.

Uhelná ložiska - mezi Kladnem a Rakovníkem, Ostravsko, Plzeňsko

Druhohory: Naše území bylo souší. Ve druhohorách chemickým zvětráváním vznikla ložiska kaolínu. (Karlovarsko, Plzeňsko)

konec druhohor - alpinské vrásnění

Třetihory: Vlivem alpinského vrásnění dochází k vyzdvižení pohoří na východě Moravy, které se souhrnně nazývá Vnější Západní Karpaty. Rozdíl oproti Českému masívu - v Karpatech jsou vidět větší výškové rozdíly, tvoří je sedimenty, Karpaty postrádají významnější ložiska nerostných surovin.

Na území České vysočiny vznikají jezerní plošiny, které daly vzniknout ložiskům hnědého uhlí. Ve třetihorách vznikají sopečná pohoří: Doupovské hory, České středohoří.

Čtvrtohory: Dozvuky sopečné činnosti v oblasti Nízkého Jeseníku a Chebska (Komorní hůrka). Střídání dob ledových a meziledových.

nerostné suroviny - čediče - těží se v sopečných oblastech

ropa a zemní plyn - u nás jen málo, zato kvalitní.

Z - Mapa horopis