M - Elipsa 5

M - Elipsa 4

M - Elipsa 3

M - Elipsa 2

M - Elipsa 1

1_Fy. § OPTIKA od Jiřího

21.10-10 OPTIKA

- Optika patří k nejstarším oborům fyziky,
- zkoumá podstatu světla, jevy vznikající při šíření světla prostředím a jeho působením na látky.
- V 17. století vyroben mikroskop a dalekohled.
V současnosti : laser, holografie, optoelektronika, digitální fotoaparát, atd.
Světlo = elektromagnetické vlnění na které je citlivý lidský zrak.
- Vlnová délka Lambda =300 až 790 nanometrů
(300 - fialová ; 790 červená )
- Rychlost světla ve vakuu c = 300 000 km/s či 3×108 m/s
- Rychlost světla ve vakuu je fyz. konstanta, proto má na rozdíl od běžné rychlosti céčko.
- Je to údajně největší rychlost které lze dosáhnout.
- Ve vzduchu je rychlost přibližně stejná jako ve vakuu, v každém jiném prostředí je údajně menší.
- ona hodnota je malinko zaokrouhlena, nejpřesnějš hodnota je z roku 1974 :
přesně hodnota c=299 792 458 m/s

_
29.9-10 Šíření světla -

- je ovlivněno prostředím. Např. sklo může být : čiré, barevné, matné nebo zrcadlo.
- Optická prostředí : a) průhledné - nedochází k rozptylu světla
b) průsvitné - světlo prostředím prochází ale částečně se rozptyluje
c) neprůhledné - světlo je pohlcováno nebo odráženo

Dělení prostředí z hlediska optiky :
a) izotropní - rychlost světla ve všech směrech stejná
b) anizotropní - rychlost závisí na směru - např. křemen

Popis šíření světla -

Snellův zákon - Snellův zákon patří k základním zákonům popisujícím šíření vlnění, které přechází (tzv. lomem) z jednoho prostředí do jiného prostředí.
Je důležitou součástí geometrické optiky, kde popisuje lom paprsku světla a obecněji elektromagnetického záření na rovinném rozhraní.Nese jméno jednoho z objevitelů, holandského matematika Willebrorda van Snella (1.p Willebrord Snellius)
-Odkaz : http://cs.wikipedia.org/wiki/Snell%C5%AFv_z%C3%A1kon#Formulace_z.C3.A1kona

Šíření světla se popisuje buď paprsky nebo vlnoplochami.
a) Paprsky - přímka kolmá na vlnoplochu, vystihují směr šíření světla, paprsky jdou do všech stran.
b) vlnoplocha - je a.) kulová (v blízkosti zdroje) či b.)rovinná -ve velké vzdálenosti).

Vlnoplocha dle wiki: čelo dopadající rovinné vlny ,
je představováno úsečkou AB, čelo lomené vlny je představováno úsečkou CD. Pro poměr sinů úhlu dopadu α1 a lomu α2 platí podle tohoto obrázku -> BOHUŽEL OBRÁZEK SEM HÁZET NEBUDU
vztah : BOHUŽEL VZTAH BYL KVŮLI ZLOMKŮM ZAPSÁN V OBRÁZKU, KTERÝŽTO JSEM -Z DŮVODU MÉ LENOSTI- HÁZETI NEHODLÁM

, kde
kde ... označuje délku úsečky, v1 a v2 jsou fázové rychlosti vlnění v prostředí 1 a 2, v1t je vzdálenost, kterou vlnění urazí v prostředí 1 za čas t a v2t je vzdálenost, kterou vlnění urazí za čas t v prostředí 2, n1 a n2 jsou absolutní indexy lomu v prostředí 1 a 2 a n21 je relativní index lomu.Úhel α2 se nazývá úhel lomu. Rovina určená kolmicí dopadu a lomeným paprskem se nazývá
rovina lomu.
- Podle Huygensova principu splývá rovina lomu s rovinou dopadu.
- Slovní formulace Snellova zákonu :
Poměr sinů úhlu dopadu a lomu je pro určitá dvě prostředí stálý a rovný poměru velikosti rychlosti vlnění v jednotlivých prostředích.

Kružnice je množina bodů v rovině které mají stejnou vzdálenost
Kulová plocha je množina bodů v prostoru které mají stejnou vzdálenost


Princip nezávislosti chodu světelných paprsků -
- při odrazu nebo lomu se paprsky navzájem protínají ale neovlivňují.

Zákon odrazu -
Velikost úhlu odrazu se rovná velikosti úhlu dopadu.
Odražený paprsek leží v rovině dopadu.
Paprsky různých barev se odrážejí stejně
_
7.10-10

Zákon lomu -
- Pokud si označíme jako alfa úhel dopadu, a jako beta úhel lomu, tak je..
vzorec: zl. sin alfa / sin beta = zl. v1 / v2
- Pokud je rychlost v jednom prostředí menší musí být i úhel menší.

když v1 menší než v2, tak beta je menší než alfa = nastává lom ke kolmici
když v2 větší než v1, tak beta je větší než alfa = nastává lom od kolmice

Absolutní index lomu - ozn, malé n - určuje kolikrát je menší rychlost světla v prostředí než ve vakuu.
- tento index se určil protože se museli popisovat indexy konkrétních dvojic (kupř.voda-sklo)
- pro vakuum n = 1, pro jiné prostředí n= > 1 !

Úplný odraz světla -
- úplný odraz světla vzniká pokud úhel lomu = 90°(paprsek kopíruje rozhraní dvou prostředí)

- pokud je úhel dopadu větší, úhel lomu je >90° -to nastává při přechodu z prostředí opticky hustšího do řidšího, je-li úhel dopadu větší než tzv. mezní úhel.
_
15.10-10
Disperze světla -
= rozklad světla na jednotlivé barevné složky při přechodu z jednoho prostředí do druhého.
- Je důsledkem závislosti rychlosti světla (v látkách) na frekvenci !
- Důsledkem disperze je spektrum. Pokud spektrum vytvoříme pomocí hranolů je to tzv. hranolové spektrum.
- ! S rostoucí frekvencí se rychlost světla zmenšuje, proto se fialové světlo více odchyluje od původního směru než červené.
- Po jednom lomu je disperze nevýrazná. Proto se používá vícenásobný lom, např. pomocí hranolu.
- Užití: ve spektrální analýze - tz. rozbor spekter různých látek.

Monofrekvenční/monochromatické světlo = světlo o jedné barvě. Při něm k disperzi světla nemůže dojít, protože frekvence je stejná.
_
20.10-10 Geometrická optika

- Vlnová povaha světla je zanedbána.
- Základní 4 principy paprskové optiky :
přímočaré šíření světla
zákon odrazu
zákon lomu
nezávislost chodu světelných paprsků

Optická soustava = uspořádání optických prostředí (čočky, zrcadla, hranoly a různé jejich kombinace), které mění směr chodu paprsků.
- Svazek paprsků vycházející z optické soustavy je :
a) sbíhavý - vytváří skutečný či reálný obraz
b) rozbíhavý - vytváří zdánlivý (či virtuální) obraz. Virtuální obraz získáme ve zpětném prodloužení paprsků. (obraz v zrcadle je jen zdálivý! Takže paráda)

(Příklady optických zobrazovacích soustav : lupa, brýle, dalekohled, mikroskop, fotoaparát, )

Z - Amerika

Amerika

břehy omílá na východě Atlantský oceán

na západě Tichý oceán

na severu Severní ledový oceán

mezi S a J je Mexický záliv a Karibské moře

leží na západní polokouli (od nultého poledníku)

dělí se na Severní a Jižní Ameriku

k Asii nejtěsněji (75 km) v Beringově úžině

k Evropě má nejblíže přes Grónsko směrem k Islandu

k Antarktidě se přibližuje řadou souostroví mezi Ohňovou zemí a Antarktickým poloostrovem

má poledníkový průběh = všechny podnebné pásy

ostrovy:

Velké Antily: Kuba, Haiti, Portoriko, Jamajka

Malé Antily: Martinik, Grenada, Barbados

s = 42 mil. km2

850 mil. obyvatel

Grónsko patří zeměpisně k Americe, politicky k Evropě

rozdělení dle přírodních podmínek:

a) severní: Kanada, USA

b) střední: Mexiko – Panama, Karibik

c) Kolumbie, Ekvádor, Bolívie, Argentina, Brazílie Uruguay

rozdělení dle socioekonomického hlediska:

a) anglosaská část: USA, Kanada

b) latinská Amerika (Mexiko → jih)

portugalština (Brazílie) protestanti

španělština (Argentina) katolíci

název „Amerika“ → Amerigo Vespucci

(ničení deštných pralesů – těžba dřeva, vypalování, kyselé deště, rozšiřování lidských obydlí, těžba nerostných surovin, dopravní komunikace; usazování CO2 a menší výroba O2, vymírání druhů, eroze, domorodci)

Litosférické desky

Severoamerická, jihoamerická, karibská, kokosová, Juan de Fuca, Nasca

Divergentní hranice

Je to hranice mezi euroasijskou a severoamerickou v oblasti středoatlantického hřbetu.

Další je střed pacifické desky a Nascy

Konvergentní hranice

Subdukce – střet desek nestejného typu

Pod pevninskou se podsouvá oceánská, vznikají příkopy (Nasca je podsouvá pod jihoamerickou desku vzniká zde atacamský příkop) je zde také častý výskyt sopek (Cotopaxi, Chimborazo kolem 6000m)

Důsledky deskové tektoniky

Negativní - zemětřesení, vulkanismus, tsunami

Pozitivní – z lávy vzniká úrodná půda, využití geotermální energie, vznik ostrovů

Zemská kůra je dvojího druhu

a) oceánská se skládá jen ze dvou vrstev - sedimentů (usazených hornin) a vesty čedičové

b) pevninská kůra – má 3 vrstvy – sedimenty, žula, čedičová (beáno odshora)

Liší se mocností (tloušťkou) - pevninská má větší mocnost – průměrně kolem 40 km (pod pohořími i 80), oceánská kůra má kolem 10 km

Reliéf Ameriky s utvářel působením endogenních a exogenních činitelů –

a) endogenní - vnitřní pochody

b) exogenní - vnější pochody - vítr, voda, teplotní poměry, ledovec m ,,

Litosférické desky ovlivňující povrch Ameriky

Severoamerická litosférická deska, z východu navazuje euroasijská , ze západu velká pacifická

Ve střední části - karibská deska, kokosová deska.

Na jich od kokosové je Jihoamerická deska, na východ od ní je Africká deska, na západ od jihoamerické desky je deska Nazca

Na západ od Nasci je paficiká.

Obyvatelstvo

800 mil. obyvatel

negroidní rasa = JV část USA, procentuálně nejvyšší v oblasti Karibského moře, početní zastoupení nejvyšší v Brazílii

europoidní rasa = 70%, Kanada, Kuba, Argentina, Uruguay

mongoloidní rasa = z vých. Asie, Mongolové, Inuité

Střední Amerika: Mexiko, Guatemala

Andské státy: Ekvádor, Peru

mulat = negr. + eur. (Dominikánská rep. Brazílie)

mestici = mong. + eur. (Honduras, Salvador)

zambové = mong. + negr. (Kolumbie)

pro lat. Ameriku typický vysoký přírůstek obyvatel → katolíci, nižší živ. úroveň

Vysoký podíl urbanizace – vysoký podíl městského obyvatelstva

Aglomerace – jedno historické centrum, město pohlcuje okolní sídla.

Konurbace – má více center, souměstí, aglomerace měst

Megapole – rozsáhlá urbanizovaná území

Boswash – megapole Boston a Washington, zahrnuje i New York.

Chipitts – megapole od Chicaga a po Pittsburgh, patří sem Detroit Cleveland

Sansan – megapole od San Franciska až po San Diego a patří sem Los Angeles

V megapolích je větší koncentrace problémů. Vysoký výskyt sociálně patologických jevů (kriminalita).

Přichází sem mnoho chudých lidí (venkov, cizina), problém s imigranty z oblasti latinské Ameriky a Mexika.

USA, Kanada a Mexiko mají společenství volného obchodu NAFTA – je to obdoba EU.

Volný pohyb osob je možný jen mezi USA a Kanadou.

Chudší vrstvy vytvářejí chudinské čtvrti.

Velký problém je hlučnost v těchto městech (letiště, doprava), zajištění pitné vody.

MERCOSUR = společný trh jižní Ameriky(Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay)

Latinská Amerika

Velký příliv venkovského obyvatelstva do měst. Venkov neuživí již tolik lidí, je jich moc.

Roste problém chudinských čtvrtí, vysoká kriminalita, lichva, prostituce, grogy, mnoho odpadu.

Názvy chudinských čtvrtí:

Favelas – Brazílie, v okolí Ria, Sao Paula

Rangos – Venezuela

Colonias – Mexiko

Hospodářství

Zeměd ělství

1) tropické

a) plantážní = úzký sortiment plodin, vývoz kávy (Brazílie, Kolumbie), rizika: škůdci, poptávka

b) primitivní forma = obživa rodiny, zbytky na trh (Peru, Ekvádor)

2) zemědělství mírných šířek

a) obilnářství = (USA, Kanada) = světová obilnice

extenzivní způsob hospodářství

stepi = prérie (JA pampy), původně pastviny

menší výnos, více hektarů

pšenice

Kanada: Alberta, Manitoba, Saskatchewan

USA: západ od oblasti velkých jezer

Ohaio, S a J Dakota, Minesota → pšenice

na jih od východních jezer → kukuřice

jihovýchod USA – Virginie, Georgie → tabák

b) chov dobytka = pampy, Argentina, Uruguay, Brazílie

jih, Patagonie → chov ovcí (chladno)

3) příměstské zemědělství = intenzivní výroba potravin kolem velkých měst, které jinak podléhají rychlé zkáze (zelenina , vejce)

Aztécká říše byl významný státní útvar v předkolumbovské Americe, který se rozkládal na území Mezoameriky, respektive Mexika. Během její vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. chrámy, pyramidy atd.), skrytých částečně v džungli. Říše byla rozvrácena evropskými dobyvateli, které vedl Hernán Cortés.

Mayové jsou původní obyvatelé jižního Mexika a severní části Střední Ameriky. Termín maya označuje obyvatele regionu, kteří si uchovávají určité podobné kulturní a jazykové tradice. Označuje se tak mnoho rozličných populací a komunit i etnických skupin v regionu Mezoameriky.

Organismy

Rozdělení organismů
-nebuněčné organismy (subcelulata) - viry
-prvobuněčný (protocelulata) - bakterie
-jednobuněčné a mnohobuněčné
-rostliny (plantae), houby (funghy), živočichové (animália)
-prokaryotické buňky nemají pravé jádro (např. bakterie)
-eukaryotické buňky je to buňka pravá její jádro má membránu
-autotrofní (např. fotosyntéza, z anorganických látek) – rostliny a heterotrofní (přijímají organické látky) – živočichové
-nauka o buňce cytologie
-buňka latinsky celula
-buněčnou stavbu pozoroval Robert Huk na průřezu korkem dál Leven Huk
-soubor buněk tvoří pletivo (rostliny) a tkáně (živočichové)
-histologie nauka o tkáních
-fosílie a recentní jsou mrtvý a živý živočichové
-vztahy mezi organismy zkoumá fylogeneze

- Viry – nemohou žit samy jenom v organismu.
Virion – virová částice. Uvnitř mají nukleovou kys.
Můžeme je dělit na RNA kyselinu (způsobují virus dětské obrny, zarděnky, slintavku, příušnice, spalničky, virus HIV atd.) na DNA viry ((adenoviry (záněty dýchacích cest a očních spojivek), vir herpes, virus EB (způsobuje mononukleózu), virus neštovic, virus hepatitidy B (žloutenka), myxomatóza, virus bradavic atd.)).
Viroidy – parazité rostlinných buněk.
Replikace – dělení virů v jádře hostitelské buňky.
Priony – nekonvenční viry, nitrobuněčný parazité živočichů. Jejich částice jsou bílkovinné povahy a vytvářejí se a hromadí v mozkové kůře. (nemoc šílených krav aj.)
Po penetraci (proniknutí viru do buňky) virionu do buňky může nastat:
a) Zničení buňky – vlastní lýze
b) Virogenie – nukleová kys. Viru se začlení do naší buňky
Epidemie
Pandemie

- Bakterie
-složitě se rozmnožují (reprodukce)
-bakteriologie nauka o bakterii
-bakterie dělíme na archebakterie – mají buněčnou stěnu z jiných kyselin, liší se složením rRNA. Zástupci metanové bakterie, slanomilní bakterie, termofilní bakterie
Eurobakterie – bakterie podle tvaru (kulovité, koky, streptokoky, stafylokoky aj.), saprofytické bakterie – znehodnocují potraviny, azobakterie – využívají vzdušný dusík, sirné bakterie aj.

Ivt - Databáze 1

Microsoft Access 
součást balíků microsoftu
spíše pro menší databáze: videotéky, registr knih..
intuitivní manuální ovládání, nikoliv klávesové

I. Objektově orientovaný datový model


II. Relační datový model
definován v roce 1969 Utherem Coddem
na tomto pricipu pracuje většina databází

dodržování definic hodnot:
1) ve všech tabulkách musí být atomické/elementární/nedělitelné hodnoty (např. jméno a příjmení zvlášť! dělení na jednotlivá pole)
2) hodnoty jednotlivých políček musí být skalární/jednorozměrné (např. 1 osoba v 1 políčku)
3) hodnoty v jednotlivých sloupcích jsou homogenní/stejného druhu (např. všude ve sloupci příjmení)
4) využívá výrokové logiky
5) primární klíče slouží pro identifikaci řádků (např. 1 primární klíč, každý řádek má být jendoznačně určitelný, jména se musí lišit např. rodným číslem nebo se přidá sloupeček s číslováním)
6) pro propojování tabulek navzájem se používají cizí klíče (např. při spojení tabulek pro jendotlivou identifikaci, knížky - autoři a pořadová číslo, ke každé knížce přiřadíme číslo autora, který ji napsal = cizí klíč)
7) pozice sloupců a řádků v tabulce je nevýznamná
8) každý sloupec je jednoznačně pojmenován

pojmy:
relace = vztah, propojení 2 a více tabulek
(data jsou chápána jako dvourozměrné tabulky)
(tabulka je organizována tak, že jednotlivé řádky jsou n-tice sledované problematiky)
sloupce = jednotlivé atributy, vlastnosti jednotlivých prvků
řádek = záznam, informace o knize
atributy = název knihy, rok vydání, nakladatelství...
doména = obor všech přípustných hodnot ve sloupcích (omezen/konečná množin prvků)
datová věta = řádek, soubor všech údajů o jednom objektu, který evidujeme

3stupňová architektura databáze dat:
1) fyzická (nejnižší) = popisuje, jak jsou data fyzicky uložená; tvoří programátor
2) konceptuální = popisuje strukturu dat v databázi a jejich vzájemné vztahy; schéma
3) uživetelská (největší) = popisuje práci konkrétního uživatele, pracuje s částí databáze, ke které má přístup, zadává a získává data

uživatel = pracuje s grafickým výstupem, nezajímá ho princip
autor = nezajímá ho členění v jednotlivých souborech
model dat = souhrn pravidel, které representují organizaci dat v databázi

tvorba databáze:
např. knihovna
od obecných problémů do detailů
1. specifikace prvků
a) knihy = množina
b) autoři = množina
2. specifikace vztahů = typy relací
a) 1 : 1 ... jedna kniha má jednoho autora
b) n : 1 ... jedna kniha může mít více autorů, každý autor může mít jednu knihu
c) m : n ... každá kniha může mít více autorů, jeden autor může napsat víc knih

M - Parabola 4

Čj - Rozbor literárního díla

Rozbor prózy

1. Autor, název díla, rok 1. vydání, známý ilustrátor, známý překladatel...

2. Zařazení díla do literárního kontextu: stručná charakteristika doby, životopisné údaje vztahující se k dílu, srovnání s ostatními díly autora (typické a atypické rysy díla v rámci tvorby autora), srovnání s autory daného období (rozdíly, shody..)

3. Žánrová charakteristika díla

4. Děj, kompozice, místo a doba děje

5. Hlavní postavy, jejich charakteristika

6. Umělecké prostředky díla, jazyk, styl

7. Autorův záměr (hlavní myšlenka díla), pokus o interpretaci, možné výklady

8. Komentovaný úryvek, ukázka části textu, na které budou ukázány charakteristické rysy daného díla (jazykové, kompoziční, tématické)

9. Vliv díla: aktuálnost, vliv na jiná umělecká díla a autory, známé filmové verze

Rozbor poezie

4. tématické okruhy v básnické sbírce, pokus o vymezení společných a rozdílných tématických rysů básní (údaje o námětu, motivech, prostředí, časovém vymezení)

MA - úkol

Úkol

x²+4x+8y+28=0

x²+4x=-8y-28

(x+2)²=-8(y+3,5)

Výsledek

V(-2;-3,5)

p=4

F(-2;-5,5)

Určete vzájemnou polohu přímky a paraboly.

y²=4x

x-y+1=0

Dosazením za x

y²=4y-4

y²-4y+4=0

(y-2)²=0

y=2

x=1

Tečna D(1;2)

ZSV - řecká filosofie

Řecká filosofie

počátek na přelomu 7. - 6. století př. n. l.

řecká filozofie a křesťanství → 2 základy evropské kultury a vzdělanost

dělení na 3 období:

1) předsokratovská filozofie = přírodní filozofie

2) období vrcholné řecké filozofie

Sokratés, Platón, Aristotelés

obrat k člověku, rozvoj v Athénách

sofisté = učitelé moudrosti

3) období od 4. stol. do rozkladu řecké společnosti

stoicismus

(pozn.: Počátek 14. maturitní otázky)

1) Předsokratovská filozofie

zejména 7. a 6. století př. n. l.

zabývá se podstatou světa, obrat k přírodě, zájem z hlediska ontologie, z čeho vznikl svět a jeho pralátka

odmítá bohy, bohovou neexistují, jsou stvoření z nevědomosti člověka

Slunce není bůh Helios, je to žhavá masa

nezachovala se žádná díla, pouze v dílech jiných autorů jsou zkreslené reprodukce

7 mudrců = učenců, zároveň jsou vědci

máme zachované výroky slavných mužů

Pythagoras

Thales: „poznej sama sebe“ (nápis nad delfskou věštírnou)

Solóm

„ ničeho ne příliš“

„užívej starých zákonů, ale čerstvých pokrmů!

„konej spravedlnost“

„ovládej hněv“

Myléthská filosofie

Thales z Myletu (7. a 6. st. př. n. l.) – vědec, kupec, cestovatel a politik; předpověděl zatmění slunce – Nejlehčí je poradit druhému a nejtěžší je poznat sám sebe. Pralátkou světa je voda.

Anaxymandros – Na sluneční hodiny ve Spartě nechal připevnit Gnómon (tyčku) – ukazovala rovnodennost a slunovrat. Pralátkou je apeiron (něco věčného, nesmrtelného atd. z něhož vznikly 4 elementy – oheň, vody, vzduch, země)

Anaxymenés – pralátkou všeho je vzduch, vzduch je viditelný

Elejská škola (Velia)

Crotón – Pythagorejská škola

Pythagoras – pochází z ostrova Sámos. Zúčastnil se olympiády v boxu. Pralátkou je číslo (arythmos). Číslo dle něj je vyjádřením kvality a ne kvantity. Oblíbené číslo 10.

Existence 10 protikladů:

Omezené – neomezené

Mužské – ženské

Tma – světlo

Levé – pravé

Rovné – křivé

Boj – mír

Jedno – druhé

Čtverec – obdélník

Liché – sudé

Dobro – zlo

Pythagorova věta o pravém trojúhelníku. Součet úhlu v trojúhelníku je 180°.

Pythagorejská škola byla hodně podobná indické filosofii.

Pythagorejská škola byla hodně podobná indické filosofii.

Zdrženlivost, skromnost, disciplinovanost, pětiletá škola i pro ženy.

Alkmajon – lékař, který prováděl pitvy.

Učilo se zde vědecky, ale i s pověrami.

„Nevracet se domů pro zapomenuté věci“

Ch - úvod do fyzikální chemie

Úvod do fyzikální chemie

Fyzikální chemie je obor chemie, který silně hraničí s fyzikou, zabývá se například souvislostmi mezi vlastnostmi částic látek a jejich makroskopickým chováním, fyzikálními vlastnostmi různých chemických látek, vysvětlením podstaty některých jevů na pomezí fyziky a chemie atd.

Skupenské stavy látek

Různá skupenství mají své charakteristické vlastnosti a chování. Ta vycházejí z chemických vlastností a fyzikálních vlastností částic, které je tvoří. Jsou totiž důsledkem různých mezi molekulových a podobných sil. Následující kapitoly, vycházejí z dělení na tři klasická skupenství, jsou takto zorganizovány z tradičních důvodů, realita je o něco složitější.

Od pojmu skupenství se odlišuje pojem fáze. Jedná fáze v nějaké soustavě je uzavřená oblast, na jejichž hranicích dochází ke skokové změně vlastností. (Na příklad obsah sklenice, ve které je vrstva vody a vrstva oleje, má sice celý kapalné skupenství, ale tvoří ho dvě fáze.)

Plynné skupenství

Jedná se o skupenství, které sdílí některé vlastnosti s kapalinami. Látky v obou těchto skupenstvích se společně nazývají „tekutiny“.

Ideální plyn

Chová se jako homogenní nekonečně stlačitelné médium, jehož částice spolu nijak neinteragují…

Jeho chování popisuje tzv. stavová rovnice ideálního plynu.

p.V=n.R.T

R=8,314

n=počet částic

T=termodynamická teplota

p=tlak

V=objem

Vlastnosti vyplývající z rovnice:

1. Nekonečná stlačitelnost - pro libovolný tlak jde spočítat takové podmínky, aby do toho stavu plyn šlo dostat.

2. Nekonečná rozpínavost.

3. Shodné chování bez ohledu na chemickou podstatu.

Molární objem ideálního plynu.

Z rovnice také vyplývá, že 1 mol libovolného ideálního plynu bude mít vždy stejný objem za standardních podmínek (ale může mít různou hustotu).

V=nRT/p

V=24 l… při 20°C

4. Za konstantní teploty platí vztah p.V=konstanta. Za vyšších teplot a nižších tlaků se blíží chování ideálního plynu. Za vyššího tlaku a nižší teploty se molekuly dostávají molekuly víc do kontaktu a větší roli začínají hrát různé mezi molekulové síly.

Chování reálných plynů

Odlišují se od chování ideálního plynu a různé chemické látky se liší mezi sebou navzájem v závislosti na mezi molekulových silách v jednotlivých látkách. Pro popis tohoto chování se používají různé stavové rovnice, které obsahují vlastnosti jednotlivých látek.

Jako příklad přesnějšího popisu se používá tzv. Van der Waalsova stavová rovnice.

(p+(n2.a/V2).(V-n.b)=n.R.T

a,b jsou konstanty, pro různé plyny je lze najít v tabulkách. Konstanta a popisuje především mezi molekulové síly, konstanta b objem, které zabírají samotné molekuly.

Hlavní problém této rovnice je to, že z ní nejde jednoduše spočítat objem. Ani tato rovnice nepopisuje dobře chování plynů za vysokých tlaků, nebo pod kritickou teplotou. Tzv. „kritická teplota“ je nejvyšší teplota, při které zároveň může existovat kapalná a plynná fáze dané látky. Tzv. p-V diagram reálných plynů se pro vyšší teploty blíží k ideálnímu plynu, ale pro nižší teploty v něm existuje oblast, ve které zároveň existují kapalná a plynná fáze.

Tlak nasycených par

Tlak závisí na teplotě soustavy, roste exponenciálně, ale má určité meze. Stav soustavy kapalina + pára se totiž nemůže dostat mimo oblast, ve které se obojí společně vyskytuje.

Stavové chování kapaliny

Přes svoji podobnost s plyny, se kapaliny chovají v mnoha směrech odlišně. Důvodem je jiná hustota částic a jiné mezi molekulové síly než u plynů. Mnohem větší důležitost mají vzájemné odpudivé síly, protože objem zabraný molekulami je mnohem bližší celkovému objemu než u plynů.

Klasické stavové rovnice se proto nepoužívají, protože vliv změn teploty nebo tlaku je minimální.

Pro změny teploty se používají vzorce nezávislé na tlaku. Změny závislé na tlaku jsou téměř neměřitelné.

Kromě toho, že mezi molekulové síly ovlivňují velikost teploty varu v závislosti na tlaku, se projevují také dalšími efekty. Nejviditelnější je povrchové resp. mezi povrchové napětí.

Povrchové napětí

Vzniká tím, že u molekul na povrchu kapaliny je výsledný součet přitažlivých mezi molekulových sil vektor vedoucí kolmo dovnitř kapaliny. U kapalin tak vzniká síla, která se snaží minimalizovat velikost jejich povrchu, a protože koule má nejmenší poměr povrchu k objemu, kapky jsou kulaté.

Aj - Systems of education in GB and USA

System of education in Great Britain

(Školství v Británi)

(Compulsory education from 5 to 16 years)

At the age of five children can attend Kindergarten or they can even join a playgroup.

(V pěti letech mohou začít děti chodit do školky nebo se i připojit k nějaké hrací skupince.)

They start compulsory education with the primary school.

(Povinnou školní docházku začínají s primary school.)

When they are eleven years old, they start secondary school.

(Když je jim jedenáct, začnou studovat secondary school.)

Secondary school can be state or public.

(Secondary school může být státní nebo soukromá)

Seven to eight percent of all secondary schools are public.

(Sedm až osm procent secondary schools jsou soukromé.)

We can name for example Eton, Rugby or Harrow.

(Můžeme jmenovat například Eton, Rugby nebo Harrow.)

Another option are vocational or grammar school.

(Další možností je odborná škola nebo škola gymnaziálního typu.)

At the grammar school you can prepare for university.

(Na gamnáziu se mohou připravit na universitu.)

At the end of secondary school children take GCSE exam.

(Na konci secondary school skládají děti GCSE zkoušku.)

It is a national exam.

(Je to státní zkouška.)

Then you can study on colleges of further education, in case you want to be a hairdresser, mechanic or something.

(Mohou studovat colleges of further education, pokud se chtějí stát kadeřnicí nebo mechanikem či tak něčím.)

Or you can take some commercial courses.

(Nebo mohou navštěvovat některé placené kurzy.)

Another possibility is to study for two years the sixth form.

(Další možností je studovat dva roky sixth form.)

Here you can take GCSE advanced level, which is good for some universities instead of the exams.

(Tady si můžete udělat GCSE pokročilé úrovně, což je dobré pro některé university místo zkoušek.)

We can name some famous british universities.

(Můžeme jmenovat slavné britské university.)

For example Oxford was founded in the 12^th century.

(Například Oxford byl založen ve dvanáctém století.)

Another one is Cambridge from the 13^th century.

(Další je například Cambridge ze třínáctého století.)

The USA system of education

(Systém vzdělávání v USA)

 (Compulsory education from 6 years.)
Here is system of education different in each state.

(Zde je systém vzdělávání různý v každém státě.)

But some basics are almost everywhere the same.

(Ale některé základy jsou všude stejné.)

At the age of six children start an elementary school.

(V šesti letech začínají elementary school.)

After that they can go to middle school.

(Poté jdou do middle school.)

When they finish middle school, they go to high school.

(Když ukončí middle school, jdou na střední školu.)

Here they study for 4 years.

(Tady studují čtyři roky.)

When they are like 17 or 18 they take SAT tests.

(Když je jim tak 17 nebo 18 skládají SAT testy.)

These are compulsory if you want to study university too.

(Ty jsou povinné pokdy chcete studovat také na universitě.)

In USA if you want to apply for the university you have to do several essays, interviews and have a few recomendations from your former teachers.

(Pokud se chcete dostat na universitu, musíte udělat množství esejí, pohovorů a mít pár doporučení od svým bývalých učitelů.)

We can name for example Harward from 17^th century or Prinston and Yale.

(Můžeme jmenovat například Harward ze sedmnáctého století nebo Prinston a Yale.)

Aj - Podklady ke státní maturitě

http://www.bridge-online.cz/maturita-special/maturitni-temata
heslo: exam

Aj - Prepositions

Šikovný odkaz na anglické předložky

Aj - Gerundium

Šikovný odkaz na stránku objasňující gerundium

M - Parabola 3

Bi - Vznik a původ života - Fylogeneze člověka

Názory na vznik a původ života

evoluce = vývoj

1) Vesmír 2) Země 3) život

1) Vesmír

a) kreacionismus = náboženské, nadpřirozená síla

Carl Linné, Hocke, Lamarck, Cuvier

b) teorie velkého třesku = vědecká

20 – 15 miliard let → vznik vesmíru

částice/antičástice → složitější → gravitace → termonukleární reakce → výbuch supernovy

2) Země

mračna plynů → diskovité těleso → rotace, smršťování, zahřívání → rozpad disku → střed disku = vznik Slunce

předgeologický vývoj Země:

a) hvězdné (astrální)

b) bezvodé (anhydrické)

c) praoceánské

375°C a určitý tlak → voda se začala srážet → deště → praoceán

hydrosféra + sedimenty = litosféra

Geologická období

1) hadalkum = vznik oceánů, zemské kůry

PREKAMBRIUM

2) archaikum (prahory) – tektonika, 1. buněčný org., vznik hornin

3) protozoikum (starohory) – pangea, oceán panthalasa, assynské vrásnění, vzrůstá O2, řasy na souš, Fe + Ni

4) paleozoikum (prvohory) – kaledonské a Hercynské vrásnění, magnetismus, metamorfózy, trilobité, graptolité, kapradiny, čtvernožci, ptáci, amonité, hmyz, Fe rudy

a) starší:

I. kambrium – plavuně

II. ordovik

III. silur – korály, kaledonské vrásnění

IV. devon – paryby, ryby, zlato

b) mladší:

I. karbon – černé uhlí, pískovce, horotvorná činnost

II. perm – teplé podnebí, nahosemenné rostliny, členovci, Pangea → Laurasie + Gondowana, moře Thetis

oblasti: Severoatlantická část, Angara, Gondowana

5) mezozoikum (druhohory) – tektonický klid, slabé horotvorné procesy (alpinské), krytosemenné rostliny, dinosauři, plazy, primitivní savci, = středověk života

a) trias – trojice vrstev

b) jura

c) křída – rozvoj krytosemenných rostlin, praví ptáci, vačnatci, placentální savci

6) terciér, kenozoikum (třetihory) – nová pohoří, moře, podnebí, vymírání starých organismů, = geologický novověk, 70 mil. let, trvaly 1,5 mil let, dovršení alpinského vrásnění, nová pásemná pohoří, český masiv odolal vrásnění, zprvu teplé subtropické později ochlazení, éra savců, opice, homo habilis

a) starší (paleogen)

I. paleocén – vyhynutí 65 % druhů, vznik soli

II. eocén – Indie + Arábie k Eurasii

III. oligocén – zúžení tetis, vznik opic, ustoupení hlavonožců

b) mladší (neogen)

I. miocén – zalednění, hnědé uhlí, stepi, znaky hominidů

II. pilocén – zima, Himálaje, šavlozubí, mamuti, vznik homo habilis

7) kvartér (čtvrtohory) – nejmladší geologická doba, trvá 1 mil. let, doby ledové, objevuje se člověk

a) starší pleistocén – ledovce, chladomilní, homo sapiens

b) mladší holocén – vyhynutí mamuta, vulkanismus, rozpínání oceánu, homo sapiens sapiens, zrníčka pylu

Vznik života

1) kreační hypotézy = náboženství, církev, život stvořil bůh

(Lamarck, Linné)

Chardin – respektoval evoluční teorii, rozpracoval křesťanský evolucionismus

2) teorie samoplození = organismy vznikly z neživé hmoty

(Aristotelés)

100% zpochybnil Pasteur

3) teorie panspermie = základy života byly už ve vesmíru → spóry, zdroj pohybu je světelné záření

(Arhémius)

4) teorie autochtonní abiogeneze (neživý) = život vznikl z neživých hmot na Zemi

Otázky: Kdy vznikl život? Kde vznikl život? Za jakých podmínek?

2 etapy:

a) chemická evoluce = vznik organických látek

b) biologická evoluce = vznik živých organismů do dnešní doby

Z biologického 3 etapy:

I.) abiogenetická – vznik org. látek

II.) autoreprodukční – vznik organismů, které byly schopné vytvářet nukleové kyseliny, které jsou schopny se reprodukovat

II.) buněčná

Experimenty:

1959 – Miller, vytvořil el. výboj, tak dostal org. sloučeniny a izoloval aminokyseliny a kyjanovodík

Adenin, kyjanovodík, zahřál amoniak, tím vznikla další aminokyselina

Fox, protonoidy (prabílkoviny)

Samoplození (autoreprodukce)

Oparinova = koacervátová teorie → domníval se, že vznikly shluky látek, díky tomu, že na těch shlucích byly různé náboje a za pomocí hydratace vznikly bílkoviny, koacerváty

vytvořily se částice DNA a RNA, genetický základ

uvnitř shluků vznikly bílkoviny

Eobionti – první organismy, kteří měli genetický základ

1625, Veller – uměle připravil močovinu

Vznik buňky

vyšší forma života → buňka, tyto buňky už mají membrány

membrána dokáže přijímat a vydávat látky ven

vývoj prvních buněčných organismů

první organismy = prokaryotického typu = bakterie, sinice

organismy žili v anaerobním prostředí

jako zdroj energie využívali abiogenetickou cestu

vývoj buňky a buněčných struktur vysvětluje teorie endosymbiózy

první prokaryota = archebakterie (methanové bakterie)

Fylogeneze člověka

= vývoj člověka

součást kmenového vývoje obratlovců

člověk vznikl ze zvířat

antropologové dělí vývoj do několika stupňů

nálezy pocházejí ze všech koutů světa

podle uhlíku v kostře se dá určit stáří

jde především o radioaktivní izotopy uhlíku a jejich poločas rozpadu

nehetnatci → vyšší primáti → ploskonosí a úzkonosí primáti

Hominidi:

a) aegopitékus = nejstarší zástupce, nalezen v Egyptě, primát, 5-6 kg, znaky opic a lidoopů

b) prokonzul africanus (lidoop) = žil v Africe

c) dryopitékus = podobali se dnešním lidoopům, na území Afriky, Evropy, Asie

d) australopitekus afarensis = Etiopie, od tohoto nálezu začíná hominizace (zčlověčování), formy australopitéka: africanus, robustus, bosei

e) homo habilis = člověk zručný, 140 cm, 40 kg, mozkovna 650 cm3

f) homo erectus = člověk vzpřímený, 170 cm, 60 kg, mozkovna 1200 cm3

g) homo sapiens = člověk moudrý, mozkovna 1300 – 1700 cm3, sapientace = rozvoj nervové soustavy

h) homo sapiens sapiens

M - Parabola 2

Ch - Fyzikální chemie

Úvod do fyzikální chemie

Je to obor chemie, který silně hraničí s fyzikou, zabývá se například souvislostmi mezi vlastnostmi částic látek a jejich makroskopickým chováním, fyzikálními vlastnostmi různých chemických látek, vysvětlením podstaty některých jevů na pomezí fyziky a chemie.

Skupenské stavy látek

různá skupenství mají své charakteristické vlastnosti a chování

ta vycházejí z chemických vlastností (a fyzikální vlastnosti) částic, které je tvoří

jsou totiž důsledkem různých mezimolekulových a podobných sil

následující kapitoly vycházející z dělení na 3 klasická skupenství

jsou takto zorganizovány z tradičních důvodů, realita je o něco složitější

od pojmu skupenství se odlišuje pojem fáze

1 fáze v nějaké soustavě je uzavřená oblast, na jejichž hranicích dochází ke skokové změně vlastností

takže například obsah sklenice ve které je vrstva vody a vrstva oleje má sice celý kapalné skupenství, ale tvoří ho 2 fáze

Plynné skupenství

jedná se o skupenství, kt. sdílí některé vlastnosti s kapalinami látky v obou těchto skupenstvím se dokonce souhrnně označují jako tekutiny

Fyzikální vlastnosti kapalin a plynů

ideální plyn = základní model používaný k popisu stavového chování plynů

chová se jako homogenní nekonečně stlačitelné médium, jehož částice spolu nijak neinteragují

stavová rovnice ideálního plynu = matematické popsání, popisuje jeho chování, nezávislá na chem. složení naší soustavy

p . V = n . R . T

p … tlak

V … objem

n … látkové množství

R … univerzální plynová konstanta, R = 8, 314

T … teplota v K (kelvinech)

z této rovnice vyplývají některé vlastnosti ideálního plynu:

1) nekonečná stlačitelnost = pro libovolný tlak jde spočítat takové podmínky, aby do toho stavu plyn šlo dostat

2) nekonečná rozpínavost

3) shodné chování bez ohledu na chemickou podstatu

molární objem ideálního plynu = z rovnice vyplývá, že 1 mol libovolného ideálně se chovajícího plynu bude mít vždy stejný objem za standardních podmínek

(ale může mít různou hustotu)

V = nRT / p = 1 . 8,314 . 293,15 / 101 325 (20°C)

V = 24 l … objem 1 molu ideálního plynu za normálních podmínek

4) za konstantní teploty platí prodané množství plynu vztah P . V = konstantní

pokud se nad důsledky tohoto faktu zamyslíme a srovnáme ho s reálnými plyny, zjistíme, že za vyšších teplot a nižšího tlaku se blíží chování ideálního plynů

čím nižší jsou teplota a tlak, tím větší jsou odchylky

vyšší tlak a nižší teplota se totiž molekuly dostávají víc do kontaktu a větší roli začínají hrát různé mezimolekulové síly

tlak = kinetická energie molekul

(hyperboly = izotermy, teplota je konstantní, hyperbola se pohybuje výše, když se zvyšují teploty)

Aj - Housing

a) semi-detached house (dvojdomek) - typical for GB
(1 or 2) chimney, chimnies (komín)
2 floors, yard behind the house and a big garden
(dvorek za domem a velká zahrada)
in front of the house is front garden
(před domem je přední zahrada)
inside we can find a fireplace
(uvnitř můžeme najít krb)
on the second floor are usually bathroom, bedroom
(ve druhém patře jsou většinou koupelna a ložnice)
these houses are mostly in the outskirts
(tyto domy jsou většinou na okraji města)

b) detached house (rodinný domek)
garage

floor

on the second floor

mortgage= hypotéka

pay back= splácet

rent = bydlet v podnájmu

flat or apartment= byt např. v paneláku

bedsit (v US: one room flat , studioflat )= garsonka

skyscraper = mrakodrap

bungalow = přízemní domek

cottage = chat. chalupa

cellar= sklep

basement = suterén

floor= patro

groundfloor = mezipatro

attic= půda

lofts= půda, podkroví 

 

Fy - Úvod od optiky - Odraz a lom světla

Patří k nejstarším oborům fyziky, zkoumá podstatu světla, jevy vznikající při šíření světla prostředím a jeho působení na látky.

17. století – mikroskop a dalekohled

dnes: optoelektronika, laser, holograf, digitální fotoaparát.

Světlo = elektromagnetické vlnění, na které je citlivý lidský zrak.

Vlnová délka lambda λ 390nm- 790nm

Rychlost světla ve vakuu je c = 300 000 km s^-1 = 3 x 10⁸ m s^-1

C – největší rychlost, které leze dosáhnout

Ve vzduchu je rychlost podobná jako ve vakuu, v každém jiném prostředí je menší.

Přehled záření podle vlnové dálky:

1) radiové vlny (dlouhé, střední, krátké, VKV) 30 km – 30 %nano m

2) mikrovlny

3) infračervené záření = šíří se dobře v zakaleném prostředí

zahřátá tělesa = zdroj, dalekohled, meteo snímky

4) viditelné světlo 390 – 790 nanometrů

5) ultrafialové záření

6) RTG

měkké (lékařství) 10 nanometrů až trichometry

tvrdé (průmysl) *1895, 1901 Nobelovka

7) gama záření = zdroj radioaktivní přeměny v jádrech

Zdroje světla

přírodní = světluška, Slunce, mořský ďas, bažina

uměla

šíření světla je ovlivněno prostředím

Šíření světla

světelné zdroje = tělesa, která vyzařují světlo

optické prostředí = prostředí, kterým se světlo šíří

Rozdělení :

1. průhledné = nedochází v něm k rozptylu světla (čiré, barevné sklo)

2. průsvitné = světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje (matné sklo, mléčné žárovky)

3. neprůhledné = světlo se v něm silně pohlcuje nebo se na povrchu odráží (klasické zrcadlo, CD)

a) prostředí opticky stejnorodé (homogenní)= takové optické prostředí, které má kdekoliv ve svém objemu stejné optické vlastnosti

b) prostředí opticky izotropní = rychlost šíření světla v daném prostředí nezávisí na směru (sklo)

c) prostředí opticky anizotropní = rychlost šíření světla závisí na směru šíření (např. křemen – dvojlom)

Způsob šíření světla v prostředí

světlo se ze světelného zdroje šíří ve vlnoplochách

velká vzdálenost → zdání rovinné plochy

Slunce (AU = střední vzdálenost Země – Slunce, 150 mil. km, astronom. jednotka)

proces šíření vysvětluje Huygensův princip:

Směr šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí udávají přímky kolmé na vlnoplochu, které se nazývají světelné paprsky. Ve stejnorodém optickém prostředí se světlo šíří přímočaře.

Zákon přímočarého šíření světla

Ve stejnorodém optickém prostředí se světlo šíří přímočaře v rovnoběžných, rozbíhavých nebo sbíhavých svazcích světelných paprsků. Jestliže se tyto paprsky navzájem protínají, neovlivňují se a postupují prostředím nezávisle jeden na druhém. (= princip nezávislosti chodu světelných paprsků = při odrazu nebo lomu e paprsky navzájem protínají, ale neovlivňují)

Popis šíření světla:

a) vlnoplochou

kulová → v blízkosti bodového zdorje

rovinná → ve velké vzdálenosti

b) paprskem → přímka kolmá na vlnoplochu

bodový zdroj světla = zanedbatelně velký

Odraz a lom světla

řídí se stejnými zákony, jaké byly odvozeny pro mechanické vlnění pomocí Huygensova principu

k odrazu a lomu světelných paprsků dochází tehdy, jestliže světelný paprsek dopadá na rozhraní dvou prostředí s odlišnými optickými vlastnostmi

A) Odraz světla

POJMY: úhel dopadu α, kolmice dopadu k, rovina dopadu, úhel odrazu α ́

Zákon odrazu světla:

Velikost úhlu odrazu α ́ se rovná velikosti úhlu dopadu α : α ́ =α

odražený paprsek leží v rovině dopadu

úhel odrazu nezávisí na frekvenci světla

B) Lom světla

POJMY: úhel dopadu α, úhel lomu β, kolmice dopadu, index lomu

index lomu = veličina charakterizující rozhraní optických prostředí

prostředí opticky řidší = prostředí o menším indexu lomu

prostředí opticky hustší = prostředí o větším indexu lomu

rozlišujeme :

a) lom ke kolmici (v2 < v1)( β < α ) = světlo přechází z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího n1n2 

b) lom od kolmice (v2 > v1)( β > α ) = světlo přechází z prostředí opticky hustšího do prostředí opticky řidšího n1n2 

platí zákon o záměnnosti chodu paprsků (obecný zákon paprskové optiky) = dopadající a odražený paprsek lze zaměnit

Snellův zákon lomu:

 

= n