Z - Zemědělství ČR

Zemědělská výroba je jedna z nejstarších činností člověka. Pěstování plodin a chov hospodářských zvířat zabezpečuje potraviny k přímé spotřebě obyvatelům, a zároveň zabezpečuje suroviny pro spotřební průmysl.
V Česku se pěstují plodiny mírného pásu tradičním způsobem. K novějším trendům patří ekologické zemědělství, při kterém se užívají přírodní postupy, například bez chemických hnojiv.
Česko stačí uspokojit potřebu základních zemědělských produktů, ale dováží subtropické ovoce, tropické pochutiny (káva, kakao), vlnu, bavlnu. Naopak vyváží chmel, sladovnický ječmen a výrobky živočišného původu (sušené mléko, maso, vejce). Problémem je vývoz do zemí, které si chrání svůj trh prostřednictvím některých opatření (clo, dotace vlastním zemědělcům).

Zemědělství je závislé na přírodních podmínkách:
- charakter reliéfu (nadmořská výška)
- kvalita půd
- klimatické podmínky

Nejlepší podmínky mají teplé nížiny (Polabí, moravské úvaly) s černozeměmi.
Zemědělský půdní fond tvoří souhrn všech zemědělsky využívaných ploch.
K zemědělství je využíváno 54% rozlohy Česka, z toho je 72% orné půdy, 22% luk a pastvin a ostatních (vinice, chmelnice, zahrady, sady) je 6%.

Vlastnické poměry

• před rokem 1990 - jednotná zemědělská družstva (JZD) a státní statky


• po roce 1990 změny > proces restituce, navrácení půdy majitelům, kterým byla půda po roce 1948 odebrána, začali hospodařit soukromí zemědělci. Dnes přesto převažují transformovaná zemědělská družstva.

Rostlinná výroba zabezpečuje potraviny pro obyvatele, ale i krmivo pro hospodářská zvířata. Převažují obiloviny.

• Nejrozšířenější plodinou je pšenice. Nejlepší podmínky má v mor. úvalech a ve středočeském Polabí.


• Ječmen - pěstuje se v pahorkatinách a hornatinách jako krmivo


• Zvláštní, sladovnický ječmen se používá jako surovina při výrobě piva a vyváží se do ciziny.


• Žito a oves se pěstují okrajově v pahorkatinách a hornatinách.


• Kukuřice na zrno se pěstuje jen v nejteplejších oblastech jižní Moravy, Polabí. Jinak se pěstuje na krmné účely.


• Brambory se soustřeďují na Českomoravskou vrchovinu. Užívají se nejenk přímé spotřebě nebo ke krmným účelům, ale také ke zpracování v lihovarech, škrobárnách.


• cukrové řepy najdeme jen v nížinách


• řepka se v poslední době rozšiřuje (rozmáhá), používá se k výrobě oleje i bionafty


• ovoce - sady převažují na Litoměřicku, Kolínsko a v Dolnomoravském úvalu, tradiční je pěstování vinné révy, nejznámější oblasti pěstování vinné révy jsou v jižní Moravě (Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko).

Živočišná výroba - produkce se v poslední době snižuje kvůli poklesu spotřeby hovězího masa, mléka a mléčných výrobků.

• chov skotu - v posledních patnácti letech pokles stavu. Chov se uskutečňuje nejvíce ve východních Čechách a v Českomoravské vrchovině (chov na mléko a maso). V hornatých a podhorských oblastech - masná plemena, extenzivní chov (pastviny).


• chov prasat je soustředěn v okolí velkých měst a do míst, kde je dostatek krmného obilí. U nás je tradičně větší spotřeba vepřového než hovězího.


• chov drůbeže je zaměřen na maso (brojleři) a na produkci vajec (nosnice). Chov na maso v hustě zalidněných oblastech. Spotřeba drůbežího masa v Česku oproti ostatním evropským státům nižší. Drobní chovatelé - na vajíčka.


• chov ovcí - okrajový, v podhorských a horských oblastech (Beskydy). Skopové maso je u nás málo oblíbené. Česká vlna je málo kvalitní.


• rybářství - tradice v jižních Čechách


• včelařství - tradice drobných producentů medu, vosku

Z - Obyvatelstvo ČR 02

OBYVATELSTVO ČR

atraktivní oblasti – migrační saldo

Praha Z, V; Nymbursko

levné bydlení, blízko práce

do okolí velkých měst = suburbanizace

lepší životní podmínky

úbytek, vystěhování obyvatel => Karlovarsko, Bruntálsko, Zlínsko

kvůli vysoké nezaměstnanosti

soustředění obyvatel různých národností

homogenní – česká národnost

SL: Ústecký kraj, Moravsko-slezský, Praha → osídlování pohraničí, studie, ekonomické uplatnění, pracovní příležitosti v těž. průmyslu

N: Ústecký kraj (Sudety)

POL: Moravsko-slezský kraj (míšení národností)

náboženská struktura

60 % nevěřících (Ústecký, Liberecký kraj), římskokatolická církev 30 % (JV Morava)

podle věkové struktury

předproduktivní – do 15 let

produktivní – do 60 let

postproduktivní – od 60 let

vývojová tendence v ČR – přibývá lidí v postproduktivním věku

SÍDLA

převažují obce do 1000 obyvatel

město – 2000 obyvatel, tradice, zaměstnanost, pracují většinou mimo zemědělství, větší rozsah služeb, patrové domy

vesnice – jiný druh zástavby

1. Praha – největší, 1 250 000 lidí
2. Brno – 370 000
3. Ostrava – 310 000
4. Plzeň – 170 000 obyvatel
5. 100 000 – Olomouc, Liberec, Hradec Králové, České Budějovice, Ústí nad Labem, Pardubice

Územně právní členění ČR

vyšší samosprávné celky (podle ústavy) – KRAJE

hejtmani 1996 13+Praha = 14 krajů

krajské zastupitelstvo → voleno občany

regionální rozvoj, otázky školství, zdravotnictví, kultura, železniční a autobusová doprava

EU → do statistických jednotek NUTS

Česká republika 5

Georeliéf ČR
- reliéf se člení podle relativní výškové členitosti na:
roviny a sníženiny (rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem územní jednotky 0-30m, vyskytují se v úrovni do 300 metrů nad mořem (m n. m.))
pahorkatiny (výšková členitost 30 - 150m, vyskytují se mezi 300 a 600 m n. m.)
vrchoviny (výšková členitost 150 - 300m, vyskytují se mezi 600 a 900 m n. m.)
hornatiny (výšková členitost 300 - 600m, vyskytují se v nadmořských výškách nad 900 m n. m.)
roviny a sníženiny - tvoří 1/5 našeho území
- roviny jsou nejteplejšími oblastmi u nás
- jsou tvořeny černozeměmi a vyskytují se podél vodních toků, např. Polabí, dolní Poohří, moravské roviny
- sníženiny se mohou vyskytovat ve vyšších nadmořských výškách
sníženiny = pánve, brázdy nebo kotliny
příklady: pánve - Mostecká, Sokolovská, Chebská, Ostravská, Třeboňská, Českobudějovická
Boskovická brázda - je ohraničena dvěma vrchovinami a ústí do sníženiny
kotliny = sníženiny menšího rozsahu.

pahorkatiny - původně porostlé lesy, v současnosti slouží zemědělství. příklad: Středočeská pahorkatina
vrchoviny - původně smíšené lesy, dnes jehličnany (s výjimkou Karpat)
- nejsou úrodné kvůli vysoké erozi
- podzolizace - živiny se vlivem srážek dostávají do nižších půdních horizontů
příklady: Českomoravská, Drahanská vrchovina, České středohoří
hornatiny - kvůli hospodářské činnosti zde převládají jehličnaté monokultury
- neúrodné hnědé lesní půdy
- hornatiny se využívají k pastevectví, turistice
- některé z nich jsou vlivem hospodářské činnosti zničené - Jizerské hory.

Z - Česká republika 3

Vodstvo ČR





- umělé vodní nádrže


a) rybníky


- rybníkářství - Jakub Krčín z Jelčan


- rybníky najdeme v Třeboňské a Českobudějovické pánvi


- největší rybník je Rožmberk (480 ha), další známé rybníky: Horusický, Svět, Bezdrev...


b) přehrady


- přehradní nádrže plní několik funkcí:


- výroba elektrické energie (rezerva)


- zásobárna pitné vody pro zemědělství a průmysl


- může složit jako ochrana před povodněmi


- největší vodní nádrží u nás je Lipno; nejvíce vodních nádrží je na Vltavě, říká se tomu vltavská kaskáda





- vodní toky: Labe - řeka s největším průtokem vody za hodinu. Na území ČR má délku cca. 300 km, celkově necelých 1200 km.


Labe pramení v Krkonoších (Labská louka).


Přítoky pravostranné: Jizera, Cidlina, Ploučnice


Přítoky levostranné: Vltava, Úpa, Orlice, Ohře


Labe se využívá k říční dopravě, a sice od Chvaletic (tepelné elektrárny).


Morava odvodňuje východní část ČR. Její délka je asi 250 km.


Pramení na úpatí Kralického Sněžníku, významného hydrologického bodu.


Odra se využívá k říční dopravě, ale je splavná až na území Polska.


Protéká jednou z nejprůmyslovějších oblastí ČR.





- podzemní vody: nejbohatší zdroje - propustné sedimenty, například v oblasti České tabule, jsou zdrojem pitné vody


- pramen tzv. Mělnická vrutice


- zdroji pitné vody pro Prahu jsou Želivka a Káraný


Součástí podzemních vod jsou i minerální prameny. Tyto prameny se vyskytují především v oblastech třetihorní sopečné činnosti nebo na zlomech - lázeňské oblasti, minerální vody - například Karlovarsko.

Z - Česká republika 2

Počasí a podnebí
meteorologické hodnoty: tlak, teplota, vlhkost vzduchu, srážky (jejich podoba a množství), proudění vzduchu (síla a směr větru)
podnebí = dlouhodobý režim počasí v určité oblasti
Česká republika leží v mírném pásu. Její podnebí je něco mezi kontinentálním a oceánským podnebím. Nejchladnějším měsícem je zpravidla leden, nejteplejším červenec.
Území ČR můžeme rozdělit na teplé, mírně teplé a chladné podnebné oblasti.
Nejteplejší jsou moravské úvaly, Česká tabule a dolní Poohří. Nejchladněji bývá na horách.
srážkové poměry - rozložení srážek ovlivňuje nejen nadmořská výška, ale i poloha místa vzhledem k horským překážkám. Srážky se k nám dostávají většinou od severozápadu.
Nejsušší obalsti se nacházejí v závětří hor, v tzv. srážkovém stínu (Žatecko, Lounsko). Oblasti s nejvyššími úhrny srážek jsou Jizerské hory, Krkonoše a Šumava.

Vodstvo
Jezera
Česká republika nemá mnoho jezer. Nejvíc jich je na Šumavě.
Na našem území se nacházejí:
- ledovcová jezera - např. Černé, Čertovo, Plešné, Laka
- krasová jezera
- rašeliniště - v Krkonoších, na Šumavě a v Jeseníkách - Velké a Malé Mechové jezírko
- jezera v meandrech řek - Labe u Lovosic

Z - Česká republika 1

Česká republika (lze použít i název Česko)

Základní údaje:

- vznik České republiky - rozpadem Československa; dne 1.1. 1993 vznikly dva nástupnické státy: Česká republika a Slovenská republika

- historické země - Čechy, Morava a část Slezska

počet obyvatel: přes 10 miliónů

rozloha: cca. 79 000 km2, patří mezi střední až malé země

nejvyšší bod: Sněžka 1602 m n. m.

nejnižší bod: Hřensko 115 m n. m.

sousední státy (seřazeno podle délky hranice od nejdelší po nejkratší): Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko

Poloha České republiky má mnoho různých podob:

1) matematicko-geografická poloha

2) fyzicko-geografická poloha

3) socioekonomická poloha

Matematicko geografická poloha =zeměpisné souřadnice (50°s.š.,15°v.d.)

Česká republika leží ve střední Evropě. Rozkládá se přibližně na padesáté rovnoběžce a patnáctém poledníku (počítá se +1 hodina od Greenwiche)

Poledníky ovlivňují časová pásma, rovnoběžky různá podnebí.

nejsevernější bod: Lobendava

nejjižnější bod: Vyšší Brod

nejzápadnější bod: Krásná u Aše

nejvýchodnější bod: Bukovec

Fyzicko-geografická poloha

Česká republika je tvořena dvěma velkými geologickými celky: Českým masivem a Karpatami.

Pro Českou republiku je charakteristická pestrost georeliéfu. Průměrná nadmořská výška v ČR je asi 450 m n. m.

Na Králickém Sněžníku se nachází evropské rozvodí, tj. hranice mezi povodími Labe, Moravy a Odry.

České řeky nelze využít ve velkém měřítku pro říční dopravu.

Nejmenší vzdálenost od moře: 326 km Baltské moře, 332 km Jaderské moře

Socioekonomická poloha

Do roku 1990 byla Československá republika pod vlivem Sovětského svazu. Od roku 1999 je Česká republika v NATO. 1. května 2004 vstoupila spolu s devíti dalšími státy do Evropské unie.

Naše hranice patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě.

Příklady výhod a nevýhod polohy České republiky:

Česká republika leží v srdci Evropy. Mnoho cest vede přes Českou republiku > vlivy různých národů a kultur. V ČR panuje mírné podnebí, příznivé pro život...

Česká republika neleží u moře. Přetíženost dopravních cest...

Geologický vývoj

Území České republiky tvoří dva celky: Český masív (v geomorfologii Česká vysočina) a Karpaty. Hranice mezi těmito celky se táhne od Ostravy přes Moravskou bránu a Vyškov ke Znojmu.

Český masív je součástí soustavy vrchovin, pahorkatin a hornatin prostupující od Bretaně přes Německo a jižní Polsko až na Ukrajinu.

Prvohory: V kambriu (na začátku prvohor) na naše území proniklo moře. Vápenité schránky mořských živočichů se usazovaly na dně moře v Barrandienu a na Moravě, kde se z nich pod obrovským tlakem stal vápenec. V karbonu došlo k hercynskému vrásnění. Na našem území byla vyzdvižena okrajová pohoří Českého masívu a díky horotvorným tlakům došlo k přeměně sedimentárních hornin. Na území Českého masívu mezi Domažlicemi a Prahou, který je geology označován jako Barrandien, se vyskytují nepřeměněné sedimenty - slepenec, jílovitá břidlice, vápenec. Vápence, které se těží mezi Prahou a Berounem, se využívají k výrobě cementu. Během hercynského vrásnění pronikalo z hlubin Země k povrchu magma, jehož utuhnutím vznikly tzv. žulové plutony.

Žulové plutony bývají provázeny ložisky uranu a barevných kovů. U nás se vyskytují například rudy zlata, mědi, cínu, rudy polymetalické, většina z nich však byla vytěžena. Těží se také žula a další vyvřeliny.

V pokleslých oblastech jezerních pánví dochází k ukládání organického materiálu, ze kterého se vytvořilo černé uhlí.

Uhelná ložiska - mezi Kladnem a Rakovníkem, Ostravsko, Plzeňsko

Druhohory: Naše území bylo souší. Ve druhohorách chemickým zvětráváním vznikla ložiska kaolínu. (Karlovarsko, Plzeňsko)

konec druhohor - alpinské vrásnění

Třetihory: Vlivem alpinského vrásnění dochází k vyzdvižení pohoří na východě Moravy, které se souhrnně nazývá Vnější Západní Karpaty. Rozdíl oproti Českému masívu - v Karpatech jsou vidět větší výškové rozdíly, tvoří je sedimenty, Karpaty postrádají významnější ložiska nerostných surovin.

Na území České vysočiny vznikají jezerní plošiny, které daly vzniknout ložiskům hnědého uhlí. Ve třetihorách vznikají sopečná pohoří: Doupovské hory, České středohoří.

Čtvrtohory: Dozvuky sopečné činnosti v oblasti Nízkého Jeseníku a Chebska (Komorní hůrka). Střídání dob ledových a meziledových.

nerostné suroviny - čediče - těží se v sopečných oblastech

ropa a zemní plyn - u nás jen málo, zato kvalitní.

Z - Mapa horopis

Z - Amerika

Amerika

břehy omílá na východě Atlantský oceán

na západě Tichý oceán

na severu Severní ledový oceán

mezi S a J je Mexický záliv a Karibské moře

leží na západní polokouli (od nultého poledníku)

dělí se na Severní a Jižní Ameriku

k Asii nejtěsněji (75 km) v Beringově úžině

k Evropě má nejblíže přes Grónsko směrem k Islandu

k Antarktidě se přibližuje řadou souostroví mezi Ohňovou zemí a Antarktickým poloostrovem

má poledníkový průběh = všechny podnebné pásy

ostrovy:

Velké Antily: Kuba, Haiti, Portoriko, Jamajka

Malé Antily: Martinik, Grenada, Barbados

s = 42 mil. km2

850 mil. obyvatel

Grónsko patří zeměpisně k Americe, politicky k Evropě

rozdělení dle přírodních podmínek:

a) severní: Kanada, USA

b) střední: Mexiko – Panama, Karibik

c) Kolumbie, Ekvádor, Bolívie, Argentina, Brazílie Uruguay

rozdělení dle socioekonomického hlediska:

a) anglosaská část: USA, Kanada

b) latinská Amerika (Mexiko → jih)

portugalština (Brazílie) protestanti

španělština (Argentina) katolíci

název „Amerika“ → Amerigo Vespucci

(ničení deštných pralesů – těžba dřeva, vypalování, kyselé deště, rozšiřování lidských obydlí, těžba nerostných surovin, dopravní komunikace; usazování CO2 a menší výroba O2, vymírání druhů, eroze, domorodci)

Litosférické desky

Severoamerická, jihoamerická, karibská, kokosová, Juan de Fuca, Nasca

Divergentní hranice

Je to hranice mezi euroasijskou a severoamerickou v oblasti středoatlantického hřbetu.

Další je střed pacifické desky a Nascy

Konvergentní hranice

Subdukce – střet desek nestejného typu

Pod pevninskou se podsouvá oceánská, vznikají příkopy (Nasca je podsouvá pod jihoamerickou desku vzniká zde atacamský příkop) je zde také častý výskyt sopek (Cotopaxi, Chimborazo kolem 6000m)

Důsledky deskové tektoniky

Negativní - zemětřesení, vulkanismus, tsunami

Pozitivní – z lávy vzniká úrodná půda, využití geotermální energie, vznik ostrovů

Zemská kůra je dvojího druhu

a) oceánská se skládá jen ze dvou vrstev - sedimentů (usazených hornin) a vesty čedičové

b) pevninská kůra – má 3 vrstvy – sedimenty, žula, čedičová (beáno odshora)

Liší se mocností (tloušťkou) - pevninská má větší mocnost – průměrně kolem 40 km (pod pohořími i 80), oceánská kůra má kolem 10 km

Reliéf Ameriky s utvářel působením endogenních a exogenních činitelů –

a) endogenní - vnitřní pochody

b) exogenní - vnější pochody - vítr, voda, teplotní poměry, ledovec m ,,

Litosférické desky ovlivňující povrch Ameriky

Severoamerická litosférická deska, z východu navazuje euroasijská , ze západu velká pacifická

Ve střední části - karibská deska, kokosová deska.

Na jich od kokosové je Jihoamerická deska, na východ od ní je Africká deska, na západ od jihoamerické desky je deska Nazca

Na západ od Nasci je paficiká.

Obyvatelstvo

800 mil. obyvatel

negroidní rasa = JV část USA, procentuálně nejvyšší v oblasti Karibského moře, početní zastoupení nejvyšší v Brazílii

europoidní rasa = 70%, Kanada, Kuba, Argentina, Uruguay

mongoloidní rasa = z vých. Asie, Mongolové, Inuité

Střední Amerika: Mexiko, Guatemala

Andské státy: Ekvádor, Peru

mulat = negr. + eur. (Dominikánská rep. Brazílie)

mestici = mong. + eur. (Honduras, Salvador)

zambové = mong. + negr. (Kolumbie)

pro lat. Ameriku typický vysoký přírůstek obyvatel → katolíci, nižší živ. úroveň

Vysoký podíl urbanizace – vysoký podíl městského obyvatelstva

Aglomerace – jedno historické centrum, město pohlcuje okolní sídla.

Konurbace – má více center, souměstí, aglomerace měst

Megapole – rozsáhlá urbanizovaná území

Boswash – megapole Boston a Washington, zahrnuje i New York.

Chipitts – megapole od Chicaga a po Pittsburgh, patří sem Detroit Cleveland

Sansan – megapole od San Franciska až po San Diego a patří sem Los Angeles

V megapolích je větší koncentrace problémů. Vysoký výskyt sociálně patologických jevů (kriminalita).

Přichází sem mnoho chudých lidí (venkov, cizina), problém s imigranty z oblasti latinské Ameriky a Mexika.

USA, Kanada a Mexiko mají společenství volného obchodu NAFTA – je to obdoba EU.

Volný pohyb osob je možný jen mezi USA a Kanadou.

Chudší vrstvy vytvářejí chudinské čtvrti.

Velký problém je hlučnost v těchto městech (letiště, doprava), zajištění pitné vody.

MERCOSUR = společný trh jižní Ameriky(Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay)

Latinská Amerika

Velký příliv venkovského obyvatelstva do měst. Venkov neuživí již tolik lidí, je jich moc.

Roste problém chudinských čtvrtí, vysoká kriminalita, lichva, prostituce, grogy, mnoho odpadu.

Názvy chudinských čtvrtí:

Favelas – Brazílie, v okolí Ria, Sao Paula

Rangos – Venezuela

Colonias – Mexiko

Hospodářství

Zeměd ělství

1) tropické

a) plantážní = úzký sortiment plodin, vývoz kávy (Brazílie, Kolumbie), rizika: škůdci, poptávka

b) primitivní forma = obživa rodiny, zbytky na trh (Peru, Ekvádor)

2) zemědělství mírných šířek

a) obilnářství = (USA, Kanada) = světová obilnice

extenzivní způsob hospodářství

stepi = prérie (JA pampy), původně pastviny

menší výnos, více hektarů

pšenice

Kanada: Alberta, Manitoba, Saskatchewan

USA: západ od oblasti velkých jezer

Ohaio, S a J Dakota, Minesota → pšenice

na jih od východních jezer → kukuřice

jihovýchod USA – Virginie, Georgie → tabák

b) chov dobytka = pampy, Argentina, Uruguay, Brazílie

jih, Patagonie → chov ovcí (chladno)

3) příměstské zemědělství = intenzivní výroba potravin kolem velkých měst, které jinak podléhají rychlé zkáze (zelenina , vejce)

Aztécká říše byl významný státní útvar v předkolumbovské Americe, který se rozkládal na území Mezoameriky, respektive Mexika. Během její vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. chrámy, pyramidy atd.), skrytých částečně v džungli. Říše byla rozvrácena evropskými dobyvateli, které vedl Hernán Cortés.

Mayové jsou původní obyvatelé jižního Mexika a severní části Střední Ameriky. Termín maya označuje obyvatele regionu, kteří si uchovávají určité podobné kulturní a jazykové tradice. Označuje se tak mnoho rozličných populací a komunit i etnických skupin v regionu Mezoameriky.