JS - Lingvistika

Jazykověda

lingvistika = jazykověda, studuje, popisuje, zkoumá jazyky, vztahy mezi nimi, vykládá jejich pravidla, pravopis...

1. lexikologie = nauka o slovní zásobě

sémantika = nauka o významech slov

etymologie = nauka o původu slov

frazeologie = nauka o ustálených slovních spojeních

lexikografie = nauka o slovnících

onomastika = nauka o vlastních jménech

2. slovotvorba = nauka o tvoření slov

3. nauka o zvukové stránce jazyka a pravopisu

fonetika = zabývá se studiem a popisem hlásek

fonologie = zabývá se zvukovými jednotkami jazyka z hlediska jejich funkce

ortofonie = popisuje správnou artikulaci jednotlivých hlásek

ortoepie = popisuje pravidla správné výslovnosti

ortografie = určuje pravidla pravopisu

grafémika = popisuje písemnou podobu jazyka

morfologie = nauka o tvoření slov

psycholingvistika = zkoumá psychické procesy související s jazykem

sociolingvistika = zkoumá vztahy mezi jazykem a společností

rétorika = nauka o řečnictví

Jazykovědci v době národního obrození

Dobrovský: Německo-český slovník, Zevrubná mluvnice jazyka českého

Jungman: Česko-německý slovník

Gebauer: Příruční mluvnice jazyka českého

Jazykovědci 20. století

Trávníček

Jedlička

Havránek

Šmilauer

Zařazení českého jazyka

mateřský jazyk, národní jazyk, živý jazyk, slovanský jazyk, indoevropský jazyk, flexivní

Příbuznost jazyků

3-5 tisíc jazyků

jazykové skupiny = vzájemně podobné jazyky

světové jazyky = hovoří jimi přes 60 miliónů lidí

Jazykové rodiny

I.) indoevropské

II.) ugrofinské (uralské jazyky)

III.) baskičtina

IV.) turečtina (altajské jazyky)

I.) Indoevropské jazyky

1. slovanské jazyky

západní: polština, lužická srbština, slovenština, čeština

jižní: slovinština, bulharština, makedonština, srbština, chorvatština, staroslověnština

východní: ruština, běloruština, ukrajinština

2. germánské jazyky

severní: norština, švédština, dánština, islandština, faerština

západní: angličtina, němčina, švýcarská němčina, holandština, vlámština, jidiš, afrikánština, lucemburština

mrtvé: vandalština, gótština, burgundština, langobardština

3. románské jazyky

západní: portugalština, španělština, francouzština, italština

mrtvé: latina, dalmatšina

4. keltské jazyky

irština, velština, bretoština

5. baltské jazyky

litevština, lotyština

6. indoíránské jazyky

indické: romština, bengálština, sanskrt, hindština

íránské: afgánština, perština, kurdština

7. řečtina

8. albánština

9. arménština

II.) kavkazské jazyky

III.) tibetočínské jazyky

IV.) thajské jazyky

V.) uralské

úzus = pravidelné užívání jazykových prostředků

norma = soubor pravidelně užívaných jazykových prostředků

kodifikace = odborné jazykovědné zaznamenání normy