neděle 24. října 2010
pátek 22. října 2010
1_Fy. § OPTIKA od Jiřího
21.10-10 OPTIKA
- Optika patří k nejstarším oborům fyziky,
- zkoumá podstatu světla, jevy vznikající při šíření světla prostředím a jeho působením na látky.
- V 17. století vyroben mikroskop a dalekohled.
V současnosti : laser, holografie, optoelektronika, digitální fotoaparát, atd.
Světlo = elektromagnetické vlnění na které je citlivý lidský zrak.
- Vlnová délka Lambda =300 až 790 nanometrů
(300 - fialová ; 790 červená )
- Rychlost světla ve vakuu c = 300 000 km/s či 3×108 m/s
- Rychlost světla ve vakuu je fyz. konstanta, proto má na rozdíl od běžné rychlosti céčko.
- Je to údajně největší rychlost které lze dosáhnout.
- Ve vzduchu je rychlost přibližně stejná jako ve vakuu, v každém jiném prostředí je údajně menší.
- ona hodnota je malinko zaokrouhlena, nejpřesnějš hodnota je z roku 1974 :
přesně hodnota c=299 792 458 m/s
_
29.9-10 Šíření světla -
- je ovlivněno prostředím. Např. sklo může být : čiré, barevné, matné nebo zrcadlo.
- Optická prostředí : a) průhledné - nedochází k rozptylu světla
b) průsvitné - světlo prostředím prochází ale částečně se rozptyluje
c) neprůhledné - světlo je pohlcováno nebo odráženo
Dělení prostředí z hlediska optiky :
a) izotropní - rychlost světla ve všech směrech stejná
b) anizotropní - rychlost závisí na směru - např. křemen
Popis šíření světla -
Snellův zákon - Snellův zákon patří k základním zákonům popisujícím šíření vlnění, které přechází (tzv. lomem) z jednoho prostředí do jiného prostředí.
Je důležitou součástí geometrické optiky, kde popisuje lom paprsku světla a obecněji elektromagnetického záření na rovinném rozhraní.Nese jméno jednoho z objevitelů, holandského matematika Willebrorda van Snella (1.p Willebrord Snellius)
-Odkaz : http://cs.wikipedia.org/wiki/Snell%C5%AFv_z%C3%A1kon#Formulace_z.C3.A1kona
Šíření světla se popisuje buď paprsky nebo vlnoplochami.
a) Paprsky - přímka kolmá na vlnoplochu, vystihují směr šíření světla, paprsky jdou do všech stran.
b) vlnoplocha - je a.) kulová (v blízkosti zdroje) či b.)rovinná -ve velké vzdálenosti).
Vlnoplocha dle wiki: čelo dopadající rovinné vlny ,
je představováno úsečkou AB, čelo lomené vlny je představováno úsečkou CD. Pro poměr sinů úhlu dopadu α1 a lomu α2 platí podle tohoto obrázku -> BOHUŽEL OBRÁZEK SEM HÁZET NEBUDU
vztah : BOHUŽEL VZTAH BYL KVŮLI ZLOMKŮM ZAPSÁN V OBRÁZKU, KTERÝŽTO JSEM -Z DŮVODU MÉ LENOSTI- HÁZETI NEHODLÁM
, kde
kde ... označuje délku úsečky, v1 a v2 jsou fázové rychlosti vlnění v prostředí 1 a 2, v1t je vzdálenost, kterou vlnění urazí v prostředí 1 za čas t a v2t je vzdálenost, kterou vlnění urazí za čas t v prostředí 2, n1 a n2 jsou absolutní indexy lomu v prostředí 1 a 2 a n21 je relativní index lomu.Úhel α2 se nazývá úhel lomu. Rovina určená kolmicí dopadu a lomeným paprskem se nazývá
rovina lomu.
- Podle Huygensova principu splývá rovina lomu s rovinou dopadu.
- Slovní formulace Snellova zákonu :
Poměr sinů úhlu dopadu a lomu je pro určitá dvě prostředí stálý a rovný poměru velikosti rychlosti vlnění v jednotlivých prostředích.
Kružnice je množina bodů v rovině které mají stejnou vzdálenost
Kulová plocha je množina bodů v prostoru které mají stejnou vzdálenost
Princip nezávislosti chodu světelných paprsků -
- při odrazu nebo lomu se paprsky navzájem protínají ale neovlivňují.
Zákon odrazu -
Velikost úhlu odrazu se rovná velikosti úhlu dopadu.
Odražený paprsek leží v rovině dopadu.
Paprsky různých barev se odrážejí stejně
_
7.10-10
Zákon lomu -
- Pokud si označíme jako alfa úhel dopadu, a jako beta úhel lomu, tak je..
vzorec: zl. sin alfa / sin beta = zl. v1 / v2
- Pokud je rychlost v jednom prostředí menší musí být i úhel menší.
když v1 menší než v2, tak beta je menší než alfa = nastává lom ke kolmici
když v2 větší než v1, tak beta je větší než alfa = nastává lom od kolmice
Absolutní index lomu - ozn, malé n - určuje kolikrát je menší rychlost světla v prostředí než ve vakuu.
- tento index se určil protože se museli popisovat indexy konkrétních dvojic (kupř.voda-sklo)
- pro vakuum n = 1, pro jiné prostředí n= > 1 !
Úplný odraz světla -
- úplný odraz světla vzniká pokud úhel lomu = 90°(paprsek kopíruje rozhraní dvou prostředí)
- pokud je úhel dopadu větší, úhel lomu je >90° -to nastává při přechodu z prostředí opticky hustšího do řidšího, je-li úhel dopadu větší než tzv. mezní úhel.
_
15.10-10
Disperze světla -
= rozklad světla na jednotlivé barevné složky při přechodu z jednoho prostředí do druhého.
- Je důsledkem závislosti rychlosti světla (v látkách) na frekvenci !
- Důsledkem disperze je spektrum. Pokud spektrum vytvoříme pomocí hranolů je to tzv. hranolové spektrum.
- ! S rostoucí frekvencí se rychlost světla zmenšuje, proto se fialové světlo více odchyluje od původního směru než červené.
- Po jednom lomu je disperze nevýrazná. Proto se používá vícenásobný lom, např. pomocí hranolu.
- Užití: ve spektrální analýze - tz. rozbor spekter různých látek.
Monofrekvenční/monochromatické světlo = světlo o jedné barvě. Při něm k disperzi světla nemůže dojít, protože frekvence je stejná.
_
20.10-10 Geometrická optika
- Vlnová povaha světla je zanedbána.
- Základní 4 principy paprskové optiky :
přímočaré šíření světla
zákon odrazu
zákon lomu
nezávislost chodu světelných paprsků
Optická soustava = uspořádání optických prostředí (čočky, zrcadla, hranoly a různé jejich kombinace), které mění směr chodu paprsků.
- Svazek paprsků vycházející z optické soustavy je :
a) sbíhavý - vytváří skutečný či reálný obraz
b) rozbíhavý - vytváří zdánlivý (či virtuální) obraz. Virtuální obraz získáme ve zpětném prodloužení paprsků. (obraz v zrcadle je jen zdálivý! Takže paráda)
(Příklady optických zobrazovacích soustav : lupa, brýle, dalekohled, mikroskop, fotoaparát, )
- Optika patří k nejstarším oborům fyziky,
- zkoumá podstatu světla, jevy vznikající při šíření světla prostředím a jeho působením na látky.
- V 17. století vyroben mikroskop a dalekohled.
V současnosti : laser, holografie, optoelektronika, digitální fotoaparát, atd.
Světlo = elektromagnetické vlnění na které je citlivý lidský zrak.
- Vlnová délka Lambda =300 až 790 nanometrů
(300 - fialová ; 790 červená )
- Rychlost světla ve vakuu c = 300 000 km/s či 3×108 m/s
- Rychlost světla ve vakuu je fyz. konstanta, proto má na rozdíl od běžné rychlosti céčko.
- Je to údajně největší rychlost které lze dosáhnout.
- Ve vzduchu je rychlost přibližně stejná jako ve vakuu, v každém jiném prostředí je údajně menší.
- ona hodnota je malinko zaokrouhlena, nejpřesnějš hodnota je z roku 1974 :
přesně hodnota c=299 792 458 m/s
_
29.9-10 Šíření světla -
- je ovlivněno prostředím. Např. sklo může být : čiré, barevné, matné nebo zrcadlo.
- Optická prostředí : a) průhledné - nedochází k rozptylu světla
b) průsvitné - světlo prostředím prochází ale částečně se rozptyluje
c) neprůhledné - světlo je pohlcováno nebo odráženo
Dělení prostředí z hlediska optiky :
a) izotropní - rychlost světla ve všech směrech stejná
b) anizotropní - rychlost závisí na směru - např. křemen
Popis šíření světla -
Snellův zákon - Snellův zákon patří k základním zákonům popisujícím šíření vlnění, které přechází (tzv. lomem) z jednoho prostředí do jiného prostředí.
Je důležitou součástí geometrické optiky, kde popisuje lom paprsku světla a obecněji elektromagnetického záření na rovinném rozhraní.Nese jméno jednoho z objevitelů, holandského matematika Willebrorda van Snella (1.p Willebrord Snellius)
-Odkaz : http://cs.wikipedia.org/wiki/Snell%C5%AFv_z%C3%A1kon#Formulace_z.C3.A1kona
Šíření světla se popisuje buď paprsky nebo vlnoplochami.
a) Paprsky - přímka kolmá na vlnoplochu, vystihují směr šíření světla, paprsky jdou do všech stran.
b) vlnoplocha - je a.) kulová (v blízkosti zdroje) či b.)rovinná -ve velké vzdálenosti).
Vlnoplocha dle wiki: čelo dopadající rovinné vlny ,
je představováno úsečkou AB, čelo lomené vlny je představováno úsečkou CD. Pro poměr sinů úhlu dopadu α1 a lomu α2 platí podle tohoto obrázku -> BOHUŽEL OBRÁZEK SEM HÁZET NEBUDU
vztah : BOHUŽEL VZTAH BYL KVŮLI ZLOMKŮM ZAPSÁN V OBRÁZKU, KTERÝŽTO JSEM -Z DŮVODU MÉ LENOSTI- HÁZETI NEHODLÁM
, kde
kde ... označuje délku úsečky, v1 a v2 jsou fázové rychlosti vlnění v prostředí 1 a 2, v1t je vzdálenost, kterou vlnění urazí v prostředí 1 za čas t a v2t je vzdálenost, kterou vlnění urazí za čas t v prostředí 2, n1 a n2 jsou absolutní indexy lomu v prostředí 1 a 2 a n21 je relativní index lomu.Úhel α2 se nazývá úhel lomu. Rovina určená kolmicí dopadu a lomeným paprskem se nazývá
rovina lomu.
- Podle Huygensova principu splývá rovina lomu s rovinou dopadu.
- Slovní formulace Snellova zákonu :
Poměr sinů úhlu dopadu a lomu je pro určitá dvě prostředí stálý a rovný poměru velikosti rychlosti vlnění v jednotlivých prostředích.
Kružnice je množina bodů v rovině které mají stejnou vzdálenost
Kulová plocha je množina bodů v prostoru které mají stejnou vzdálenost
Princip nezávislosti chodu světelných paprsků -
- při odrazu nebo lomu se paprsky navzájem protínají ale neovlivňují.
Zákon odrazu -
Velikost úhlu odrazu se rovná velikosti úhlu dopadu.
Odražený paprsek leží v rovině dopadu.
Paprsky různých barev se odrážejí stejně
_
7.10-10
Zákon lomu -
- Pokud si označíme jako alfa úhel dopadu, a jako beta úhel lomu, tak je..
vzorec: zl. sin alfa / sin beta = zl. v1 / v2
- Pokud je rychlost v jednom prostředí menší musí být i úhel menší.
když v1 menší než v2, tak beta je menší než alfa = nastává lom ke kolmici
když v2 větší než v1, tak beta je větší než alfa = nastává lom od kolmice
Absolutní index lomu - ozn, malé n - určuje kolikrát je menší rychlost světla v prostředí než ve vakuu.
- tento index se určil protože se museli popisovat indexy konkrétních dvojic (kupř.voda-sklo)
- pro vakuum n = 1, pro jiné prostředí n= > 1 !
Úplný odraz světla -
- úplný odraz světla vzniká pokud úhel lomu = 90°(paprsek kopíruje rozhraní dvou prostředí)
- pokud je úhel dopadu větší, úhel lomu je >90° -to nastává při přechodu z prostředí opticky hustšího do řidšího, je-li úhel dopadu větší než tzv. mezní úhel.
_
15.10-10
Disperze světla -
= rozklad světla na jednotlivé barevné složky při přechodu z jednoho prostředí do druhého.
- Je důsledkem závislosti rychlosti světla (v látkách) na frekvenci !
- Důsledkem disperze je spektrum. Pokud spektrum vytvoříme pomocí hranolů je to tzv. hranolové spektrum.
- ! S rostoucí frekvencí se rychlost světla zmenšuje, proto se fialové světlo více odchyluje od původního směru než červené.
- Po jednom lomu je disperze nevýrazná. Proto se používá vícenásobný lom, např. pomocí hranolu.
- Užití: ve spektrální analýze - tz. rozbor spekter různých látek.
Monofrekvenční/monochromatické světlo = světlo o jedné barvě. Při něm k disperzi světla nemůže dojít, protože frekvence je stejná.
_
20.10-10 Geometrická optika
- Vlnová povaha světla je zanedbána.
- Základní 4 principy paprskové optiky :
přímočaré šíření světla
zákon odrazu
zákon lomu
nezávislost chodu světelných paprsků
Optická soustava = uspořádání optických prostředí (čočky, zrcadla, hranoly a různé jejich kombinace), které mění směr chodu paprsků.
- Svazek paprsků vycházející z optické soustavy je :
a) sbíhavý - vytváří skutečný či reálný obraz
b) rozbíhavý - vytváří zdánlivý (či virtuální) obraz. Virtuální obraz získáme ve zpětném prodloužení paprsků. (obraz v zrcadle je jen zdálivý! Takže paráda)
(Příklady optických zobrazovacích soustav : lupa, brýle, dalekohled, mikroskop, fotoaparát, )
středa 20. října 2010
Z - Amerika
Amerika
břehy omílá na východě Atlantský oceán
na západě Tichý oceán
na severu Severní ledový oceán
mezi S a J je Mexický záliv a Karibské moře
leží na západní polokouli (od nultého poledníku)
dělí se na Severní a Jižní Ameriku
k Asii nejtěsněji (75 km) v Beringově úžině
k Evropě má nejblíže přes Grónsko směrem k Islandu
k Antarktidě se přibližuje řadou souostroví mezi Ohňovou zemí a Antarktickým poloostrovem
má poledníkový průběh = všechny podnebné pásy
ostrovy:
Velké Antily: Kuba, Haiti, Portoriko, Jamajka
Malé Antily: Martinik, Grenada, Barbados
s = 42 mil. km2
850 mil. obyvatel
Grónsko patří zeměpisně k Americe, politicky k Evropě
rozdělení dle přírodních podmínek:
a) severní: Kanada, USA
b) střední: Mexiko – Panama, Karibik
c) Kolumbie, Ekvádor, Bolívie, Argentina, Brazílie Uruguay
rozdělení dle socioekonomického hlediska:
a) anglosaská část: USA, Kanada
b) latinská Amerika (Mexiko → jih)
portugalština (Brazílie) protestanti
španělština (Argentina) katolíci
název „Amerika“ → Amerigo Vespucci
(ničení deštných pralesů – těžba dřeva, vypalování, kyselé deště, rozšiřování lidských obydlí, těžba nerostných surovin, dopravní komunikace; usazování CO2 a menší výroba O2, vymírání druhů, eroze, domorodci)
Litosférické desky
Severoamerická, jihoamerická, karibská, kokosová, Juan de Fuca, Nasca
Divergentní hranice
Je to hranice mezi euroasijskou a severoamerickou v oblasti středoatlantického hřbetu.
Další je střed pacifické desky a Nascy
Konvergentní hranice
Subdukce – střet desek nestejného typu
Pod pevninskou se podsouvá oceánská, vznikají příkopy (Nasca je podsouvá pod jihoamerickou desku vzniká zde atacamský příkop) je zde také častý výskyt sopek (Cotopaxi, Chimborazo kolem 6000m)
Důsledky deskové tektoniky
Negativní - zemětřesení, vulkanismus, tsunami
Pozitivní – z lávy vzniká úrodná půda, využití geotermální energie, vznik ostrovů
Zemská kůra je dvojího druhu
a) oceánská se skládá jen ze dvou vrstev - sedimentů (usazených hornin) a vesty čedičové
b) pevninská kůra – má 3 vrstvy – sedimenty, žula, čedičová (beáno odshora)
Liší se mocností (tloušťkou) - pevninská má větší mocnost – průměrně kolem 40 km (pod pohořími i 80), oceánská kůra má kolem 10 km
Reliéf Ameriky s utvářel působením endogenních a exogenních činitelů –
a) endogenní - vnitřní pochody
b) exogenní - vnější pochody - vítr, voda, teplotní poměry, ledovec m ,,
Litosférické desky ovlivňující povrch Ameriky
Severoamerická litosférická deska, z východu navazuje euroasijská , ze západu velká pacifická
Ve střední části - karibská deska, kokosová deska.
Na jich od kokosové je Jihoamerická deska, na východ od ní je Africká deska, na západ od jihoamerické desky je deska Nazca
Na západ od Nasci je paficiká.
Obyvatelstvo
800 mil. obyvatel
negroidní rasa = JV část USA, procentuálně nejvyšší v oblasti Karibského moře, početní zastoupení nejvyšší v Brazílii
europoidní rasa = 70%, Kanada, Kuba, Argentina, Uruguay
mongoloidní rasa = z vých. Asie, Mongolové, Inuité
Střední Amerika: Mexiko, Guatemala
Andské státy: Ekvádor, Peru
mulat = negr. + eur. (Dominikánská rep. Brazílie)
mestici = mong. + eur. (Honduras, Salvador)
zambové = mong. + negr. (Kolumbie)
pro lat. Ameriku typický vysoký přírůstek obyvatel → katolíci, nižší živ. úroveň
Vysoký podíl urbanizace – vysoký podíl městského obyvatelstva
Aglomerace – jedno historické centrum, město pohlcuje okolní sídla.
Konurbace – má více center, souměstí, aglomerace měst
Megapole – rozsáhlá urbanizovaná území
Boswash – megapole Boston a Washington, zahrnuje i New York.
Chipitts – megapole od Chicaga a po Pittsburgh, patří sem Detroit Cleveland
Sansan – megapole od San Franciska až po San Diego a patří sem Los Angeles
V megapolích je větší koncentrace problémů. Vysoký výskyt sociálně patologických jevů (kriminalita).
Přichází sem mnoho chudých lidí (venkov, cizina), problém s imigranty z oblasti latinské Ameriky a Mexika.
USA, Kanada a Mexiko mají společenství volného obchodu NAFTA – je to obdoba EU.
Volný pohyb osob je možný jen mezi USA a Kanadou.
Chudší vrstvy vytvářejí chudinské čtvrti.
Velký problém je hlučnost v těchto městech (letiště, doprava), zajištění pitné vody.
MERCOSUR = společný trh jižní Ameriky(Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay)
Latinská Amerika
Velký příliv venkovského obyvatelstva do měst. Venkov neuživí již tolik lidí, je jich moc.
Roste problém chudinských čtvrtí, vysoká kriminalita, lichva, prostituce, grogy, mnoho odpadu.
Názvy chudinských čtvrtí:
Favelas – Brazílie, v okolí Ria, Sao Paula
Rangos – Venezuela
Colonias – Mexiko
Hospodářství
Zeměd ělství
1) tropické
a) plantážní = úzký sortiment plodin, vývoz kávy (Brazílie, Kolumbie), rizika: škůdci, poptávka
b) primitivní forma = obživa rodiny, zbytky na trh (Peru, Ekvádor)
2) zemědělství mírných šířek
a) obilnářství = (USA, Kanada) = světová obilnice
extenzivní způsob hospodářství
stepi = prérie (JA pampy), původně pastviny
menší výnos, více hektarů
pšenice
Kanada: Alberta, Manitoba, Saskatchewan
USA: západ od oblasti velkých jezer
Ohaio, S a J Dakota, Minesota → pšenice
na jih od východních jezer → kukuřice
jihovýchod USA – Virginie, Georgie → tabák
b) chov dobytka = pampy, Argentina, Uruguay, Brazílie
jih, Patagonie → chov ovcí (chladno)
3) příměstské zemědělství = intenzivní výroba potravin kolem velkých měst, které jinak podléhají rychlé zkáze (zelenina , vejce)
Aztécká říše byl významný státní útvar v předkolumbovské Americe, který se rozkládal na území Mezoameriky, respektive Mexika. Během její vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. chrámy, pyramidy atd.), skrytých částečně v džungli. Říše byla rozvrácena evropskými dobyvateli, které vedl Hernán Cortés.
Mayové jsou původní obyvatelé jižního Mexika a severní části Střední Ameriky. Termín maya označuje obyvatele regionu, kteří si uchovávají určité podobné kulturní a jazykové tradice. Označuje se tak mnoho rozličných populací a komunit i etnických skupin v regionu Mezoameriky.
Organismy
Rozdělení organismů
-nebuněčné organismy (subcelulata) - viry
-prvobuněčný (protocelulata) - bakterie
-jednobuněčné a mnohobuněčné
-rostliny (plantae), houby (funghy), živočichové (animália)
-prokaryotické buňky nemají pravé jádro (např. bakterie)
-eukaryotické buňky je to buňka pravá její jádro má membránu
-autotrofní (např. fotosyntéza, z anorganických látek) – rostliny a heterotrofní (přijímají organické látky) – živočichové
-nauka o buňce cytologie
-buňka latinsky celula
-buněčnou stavbu pozoroval Robert Huk na průřezu korkem dál Leven Huk
-soubor buněk tvoří pletivo (rostliny) a tkáně (živočichové)
-histologie nauka o tkáních
-fosílie a recentní jsou mrtvý a živý živočichové
-vztahy mezi organismy zkoumá fylogeneze
- Viry – nemohou žit samy jenom v organismu.
Virion – virová částice. Uvnitř mají nukleovou kys.
Můžeme je dělit na RNA kyselinu (způsobují virus dětské obrny, zarděnky, slintavku, příušnice, spalničky, virus HIV atd.) na DNA viry ((adenoviry (záněty dýchacích cest a očních spojivek), vir herpes, virus EB (způsobuje mononukleózu), virus neštovic, virus hepatitidy B (žloutenka), myxomatóza, virus bradavic atd.)).
Viroidy – parazité rostlinných buněk.
Replikace – dělení virů v jádře hostitelské buňky.
Priony – nekonvenční viry, nitrobuněčný parazité živočichů. Jejich částice jsou bílkovinné povahy a vytvářejí se a hromadí v mozkové kůře. (nemoc šílených krav aj.)
Po penetraci (proniknutí viru do buňky) virionu do buňky může nastat:
a) Zničení buňky – vlastní lýze
b) Virogenie – nukleová kys. Viru se začlení do naší buňky
Epidemie
Pandemie
- Bakterie
-složitě se rozmnožují (reprodukce)
-bakteriologie nauka o bakterii
-bakterie dělíme na archebakterie – mají buněčnou stěnu z jiných kyselin, liší se složením rRNA. Zástupci metanové bakterie, slanomilní bakterie, termofilní bakterie
Eurobakterie – bakterie podle tvaru (kulovité, koky, streptokoky, stafylokoky aj.), saprofytické bakterie – znehodnocují potraviny, azobakterie – využívají vzdušný dusík, sirné bakterie aj.
-nebuněčné organismy (subcelulata) - viry
-prvobuněčný (protocelulata) - bakterie
-jednobuněčné a mnohobuněčné
-rostliny (plantae), houby (funghy), živočichové (animália)
-prokaryotické buňky nemají pravé jádro (např. bakterie)
-eukaryotické buňky je to buňka pravá její jádro má membránu
-autotrofní (např. fotosyntéza, z anorganických látek) – rostliny a heterotrofní (přijímají organické látky) – živočichové
-nauka o buňce cytologie
-buňka latinsky celula
-buněčnou stavbu pozoroval Robert Huk na průřezu korkem dál Leven Huk
-soubor buněk tvoří pletivo (rostliny) a tkáně (živočichové)
-histologie nauka o tkáních
-fosílie a recentní jsou mrtvý a živý živočichové
-vztahy mezi organismy zkoumá fylogeneze
- Viry – nemohou žit samy jenom v organismu.
Virion – virová částice. Uvnitř mají nukleovou kys.
Můžeme je dělit na RNA kyselinu (způsobují virus dětské obrny, zarděnky, slintavku, příušnice, spalničky, virus HIV atd.) na DNA viry ((adenoviry (záněty dýchacích cest a očních spojivek), vir herpes, virus EB (způsobuje mononukleózu), virus neštovic, virus hepatitidy B (žloutenka), myxomatóza, virus bradavic atd.)).
Viroidy – parazité rostlinných buněk.
Replikace – dělení virů v jádře hostitelské buňky.
Priony – nekonvenční viry, nitrobuněčný parazité živočichů. Jejich částice jsou bílkovinné povahy a vytvářejí se a hromadí v mozkové kůře. (nemoc šílených krav aj.)
Po penetraci (proniknutí viru do buňky) virionu do buňky může nastat:
a) Zničení buňky – vlastní lýze
b) Virogenie – nukleová kys. Viru se začlení do naší buňky
Epidemie
Pandemie
- Bakterie
-složitě se rozmnožují (reprodukce)
-bakteriologie nauka o bakterii
-bakterie dělíme na archebakterie – mají buněčnou stěnu z jiných kyselin, liší se složením rRNA. Zástupci metanové bakterie, slanomilní bakterie, termofilní bakterie
Eurobakterie – bakterie podle tvaru (kulovité, koky, streptokoky, stafylokoky aj.), saprofytické bakterie – znehodnocují potraviny, azobakterie – využívají vzdušný dusík, sirné bakterie aj.
úterý 19. října 2010
Ivt - Databáze 1
Microsoft Access
součást balíků microsoftu
spíše pro menší databáze: videotéky, registr knih..
intuitivní manuální ovládání, nikoliv klávesové
I. Objektově orientovaný datový model
II. Relační datový model
definován v roce 1969 Utherem Coddem
na tomto pricipu pracuje většina databází
dodržování definic hodnot:
1) ve všech tabulkách musí být atomické/elementární/nedělitelné hodnoty (např. jméno a příjmení zvlášť! dělení na jednotlivá pole)
2) hodnoty jednotlivých políček musí být skalární/jednorozměrné (např. 1 osoba v 1 políčku)
3) hodnoty v jednotlivých sloupcích jsou homogenní/stejného druhu (např. všude ve sloupci příjmení)
4) využívá výrokové logiky
5) primární klíče slouží pro identifikaci řádků (např. 1 primární klíč, každý řádek má být jendoznačně určitelný, jména se musí lišit např. rodným číslem nebo se přidá sloupeček s číslováním)
6) pro propojování tabulek navzájem se používají cizí klíče (např. při spojení tabulek pro jendotlivou identifikaci, knížky - autoři a pořadová číslo, ke každé knížce přiřadíme číslo autora, který ji napsal = cizí klíč)
7) pozice sloupců a řádků v tabulce je nevýznamná
8) každý sloupec je jednoznačně pojmenován
pojmy:
relace = vztah, propojení 2 a více tabulek
(data jsou chápána jako dvourozměrné tabulky)
(tabulka je organizována tak, že jednotlivé řádky jsou n-tice sledované problematiky)
sloupce = jednotlivé atributy, vlastnosti jednotlivých prvků
řádek = záznam, informace o knize
atributy = název knihy, rok vydání, nakladatelství...
doména = obor všech přípustných hodnot ve sloupcích (omezen/konečná množin prvků)
datová věta = řádek, soubor všech údajů o jednom objektu, který evidujeme
3stupňová architektura databáze dat:
1) fyzická (nejnižší) = popisuje, jak jsou data fyzicky uložená; tvoří programátor
2) konceptuální = popisuje strukturu dat v databázi a jejich vzájemné vztahy; schéma
3) uživetelská (největší) = popisuje práci konkrétního uživatele, pracuje s částí databáze, ke které má přístup, zadává a získává data
uživatel = pracuje s grafickým výstupem, nezajímá ho princip
autor = nezajímá ho členění v jednotlivých souborech
model dat = souhrn pravidel, které representují organizaci dat v databázi
tvorba databáze:
např. knihovna
od obecných problémů do detailů
1. specifikace prvků
a) knihy = množina
b) autoři = množina
2. specifikace vztahů = typy relací
a) 1 : 1 ... jedna kniha má jednoho autora
b) n : 1 ... jedna kniha může mít více autorů, každý autor může mít jednu knihu
c) m : n ... každá kniha může mít více autorů, jeden autor může napsat víc knih
součást balíků microsoftu
spíše pro menší databáze: videotéky, registr knih..
intuitivní manuální ovládání, nikoliv klávesové
I. Objektově orientovaný datový model
II. Relační datový model
definován v roce 1969 Utherem Coddem
na tomto pricipu pracuje většina databází
dodržování definic hodnot:
1) ve všech tabulkách musí být atomické/elementární/nedělitelné hodnoty (např. jméno a příjmení zvlášť! dělení na jednotlivá pole)
2) hodnoty jednotlivých políček musí být skalární/jednorozměrné (např. 1 osoba v 1 políčku)
3) hodnoty v jednotlivých sloupcích jsou homogenní/stejného druhu (např. všude ve sloupci příjmení)
4) využívá výrokové logiky
5) primární klíče slouží pro identifikaci řádků (např. 1 primární klíč, každý řádek má být jendoznačně určitelný, jména se musí lišit např. rodným číslem nebo se přidá sloupeček s číslováním)
6) pro propojování tabulek navzájem se používají cizí klíče (např. při spojení tabulek pro jendotlivou identifikaci, knížky - autoři a pořadová číslo, ke každé knížce přiřadíme číslo autora, který ji napsal = cizí klíč)
7) pozice sloupců a řádků v tabulce je nevýznamná
8) každý sloupec je jednoznačně pojmenován
pojmy:
relace = vztah, propojení 2 a více tabulek
(data jsou chápána jako dvourozměrné tabulky)
(tabulka je organizována tak, že jednotlivé řádky jsou n-tice sledované problematiky)
sloupce = jednotlivé atributy, vlastnosti jednotlivých prvků
řádek = záznam, informace o knize
atributy = název knihy, rok vydání, nakladatelství...
doména = obor všech přípustných hodnot ve sloupcích (omezen/konečná množin prvků)
datová věta = řádek, soubor všech údajů o jednom objektu, který evidujeme
3stupňová architektura databáze dat:
1) fyzická (nejnižší) = popisuje, jak jsou data fyzicky uložená; tvoří programátor
2) konceptuální = popisuje strukturu dat v databázi a jejich vzájemné vztahy; schéma
3) uživetelská (největší) = popisuje práci konkrétního uživatele, pracuje s částí databáze, ke které má přístup, zadává a získává data
uživatel = pracuje s grafickým výstupem, nezajímá ho princip
autor = nezajímá ho členění v jednotlivých souborech
model dat = souhrn pravidel, které representují organizaci dat v databázi
tvorba databáze:
např. knihovna
od obecných problémů do detailů
1. specifikace prvků
a) knihy = množina
b) autoři = množina
2. specifikace vztahů = typy relací
a) 1 : 1 ... jedna kniha má jednoho autora
b) n : 1 ... jedna kniha může mít více autorů, každý autor může mít jednu knihu
c) m : n ... každá kniha může mít více autorů, jeden autor může napsat víc knih
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)