středa 20. října 2010
Z - Amerika
Organismy
-nebuněčné organismy (subcelulata) - viry
-prvobuněčný (protocelulata) - bakterie
-jednobuněčné a mnohobuněčné
-rostliny (plantae), houby (funghy), živočichové (animália)
-prokaryotické buňky nemají pravé jádro (např. bakterie)
-eukaryotické buňky je to buňka pravá její jádro má membránu
-autotrofní (např. fotosyntéza, z anorganických látek) – rostliny a heterotrofní (přijímají organické látky) – živočichové
-nauka o buňce cytologie
-buňka latinsky celula
-buněčnou stavbu pozoroval Robert Huk na průřezu korkem dál Leven Huk
-soubor buněk tvoří pletivo (rostliny) a tkáně (živočichové)
-histologie nauka o tkáních
-fosílie a recentní jsou mrtvý a živý živočichové
-vztahy mezi organismy zkoumá fylogeneze
- Viry – nemohou žit samy jenom v organismu.
Virion – virová částice. Uvnitř mají nukleovou kys.
Můžeme je dělit na RNA kyselinu (způsobují virus dětské obrny, zarděnky, slintavku, příušnice, spalničky, virus HIV atd.) na DNA viry ((adenoviry (záněty dýchacích cest a očních spojivek), vir herpes, virus EB (způsobuje mononukleózu), virus neštovic, virus hepatitidy B (žloutenka), myxomatóza, virus bradavic atd.)).
Viroidy – parazité rostlinných buněk.
Replikace – dělení virů v jádře hostitelské buňky.
Priony – nekonvenční viry, nitrobuněčný parazité živočichů. Jejich částice jsou bílkovinné povahy a vytvářejí se a hromadí v mozkové kůře. (nemoc šílených krav aj.)
Po penetraci (proniknutí viru do buňky) virionu do buňky může nastat:
a) Zničení buňky – vlastní lýze
b) Virogenie – nukleová kys. Viru se začlení do naší buňky
Epidemie
Pandemie
- Bakterie
-složitě se rozmnožují (reprodukce)
-bakteriologie nauka o bakterii
-bakterie dělíme na archebakterie – mají buněčnou stěnu z jiných kyselin, liší se složením rRNA. Zástupci metanové bakterie, slanomilní bakterie, termofilní bakterie
Eurobakterie – bakterie podle tvaru (kulovité, koky, streptokoky, stafylokoky aj.), saprofytické bakterie – znehodnocují potraviny, azobakterie – využívají vzdušný dusík, sirné bakterie aj.
úterý 19. října 2010
Ivt - Databáze 1
součást balíků microsoftu
spíše pro menší databáze: videotéky, registr knih..
intuitivní manuální ovládání, nikoliv klávesové
I. Objektově orientovaný datový model
II. Relační datový model
definován v roce 1969 Utherem Coddem
na tomto pricipu pracuje většina databází
dodržování definic hodnot:
1) ve všech tabulkách musí být atomické/elementární/nedělitelné hodnoty (např. jméno a příjmení zvlášť! dělení na jednotlivá pole)
2) hodnoty jednotlivých políček musí být skalární/jednorozměrné (např. 1 osoba v 1 políčku)
3) hodnoty v jednotlivých sloupcích jsou homogenní/stejného druhu (např. všude ve sloupci příjmení)
4) využívá výrokové logiky
5) primární klíče slouží pro identifikaci řádků (např. 1 primární klíč, každý řádek má být jendoznačně určitelný, jména se musí lišit např. rodným číslem nebo se přidá sloupeček s číslováním)
6) pro propojování tabulek navzájem se používají cizí klíče (např. při spojení tabulek pro jendotlivou identifikaci, knížky - autoři a pořadová číslo, ke každé knížce přiřadíme číslo autora, který ji napsal = cizí klíč)
7) pozice sloupců a řádků v tabulce je nevýznamná
8) každý sloupec je jednoznačně pojmenován
pojmy:
relace = vztah, propojení 2 a více tabulek
(data jsou chápána jako dvourozměrné tabulky)
(tabulka je organizována tak, že jednotlivé řádky jsou n-tice sledované problematiky)
sloupce = jednotlivé atributy, vlastnosti jednotlivých prvků
řádek = záznam, informace o knize
atributy = název knihy, rok vydání, nakladatelství...
doména = obor všech přípustných hodnot ve sloupcích (omezen/konečná množin prvků)
datová věta = řádek, soubor všech údajů o jednom objektu, který evidujeme
3stupňová architektura databáze dat:
1) fyzická (nejnižší) = popisuje, jak jsou data fyzicky uložená; tvoří programátor
2) konceptuální = popisuje strukturu dat v databázi a jejich vzájemné vztahy; schéma
3) uživetelská (největší) = popisuje práci konkrétního uživatele, pracuje s částí databáze, ke které má přístup, zadává a získává data
uživatel = pracuje s grafickým výstupem, nezajímá ho princip
autor = nezajímá ho členění v jednotlivých souborech
model dat = souhrn pravidel, které representují organizaci dat v databázi
tvorba databáze:
např. knihovna
od obecných problémů do detailů
1. specifikace prvků
a) knihy = množina
b) autoři = množina
2. specifikace vztahů = typy relací
a) 1 : 1 ... jedna kniha má jednoho autora
b) n : 1 ... jedna kniha může mít více autorů, každý autor může mít jednu knihu
c) m : n ... každá kniha může mít více autorů, jeden autor může napsat víc knih
sobota 16. října 2010
Čj - Rozbor literárního díla
2. Zařazení díla do literárního kontextu: stručná charakteristika doby, životopisné údaje vztahující se k dílu, srovnání s ostatními díly autora (typické a atypické rysy díla v rámci tvorby autora), srovnání s autory daného období (rozdíly, shody..)
3. Žánrová charakteristika díla
4. Děj, kompozice, místo a doba děje
5. Hlavní postavy, jejich charakteristika
6. Umělecké prostředky díla, jazyk, styl
7. Autorův záměr (hlavní myšlenka díla), pokus o interpretaci, možné výklady
8. Komentovaný úryvek, ukázka části textu, na které budou ukázány charakteristické rysy daného díla (jazykové, kompoziční, tématické)
9. Vliv díla: aktuálnost, vliv na jiná umělecká díla a autory, známé filmové verze
4. tématické okruhy v básnické sbírce, pokus o vymezení společných a rozdílných tématických rysů básní (údaje o námětu, motivech, prostředí, časovém vymezení)
čtvrtek 14. října 2010
MA - úkol
Úkol
x2+4x+8y+28=0
x2+4x=-8y-28
(x+2)2=-8(y+3,5)
Výsledek
V(-2;-3,5)
p=4
F(-2;-5,5)
Určete vzájemnou polohu přímky a paraboly.
y2=4x
x-y+1=0
Dosazením za x
y2=4y-4
y2-4y+4=0
(y-2)2=0
y=2
x=1
Tečna D(1;2)
středa 6. října 2010
ZSV - řecká filosofie
Řecká filosofie
počátek na přelomu 7. - 6. století př. n. l.
řecká filozofie a křesťanství → 2 základy evropské kultury a vzdělanost
dělení na 3 období:
1) předsokratovská filozofie = přírodní filozofie
2) období vrcholné řecké filozofie
Sokratés, Platón, Aristotelés
obrat k člověku, rozvoj v Athénách
sofisté = učitelé moudrosti
3) období od 4. stol. do rozkladu řecké společnosti
stoicismus
(pozn.: Počátek 14. maturitní otázky)
1) Předsokratovská filozofie
zejména 7. a 6. století př. n. l.
zabývá se podstatou světa, obrat k přírodě, zájem z hlediska ontologie, z čeho vznikl svět a jeho pralátka
odmítá bohy, bohovou neexistují, jsou stvoření z nevědomosti člověka
Slunce není bůh Helios, je to žhavá masa
nezachovala se žádná díla, pouze v dílech jiných autorů jsou zkreslené reprodukce
7 mudrců = učenců, zároveň jsou vědci
máme zachované výroky slavných mužů
Pythagoras
Thales: „poznej sama sebe“ (nápis nad delfskou věštírnou)
Solóm
„ ničeho ne příliš“
„užívej starých zákonů, ale čerstvých pokrmů!
„konej spravedlnost“
„ovládej hněv“
Myléthská filosofie
Thales z Myletu (7. a 6. st. př. n. l.) – vědec, kupec, cestovatel a politik; předpověděl zatmění slunce – Nejlehčí je poradit druhému a nejtěžší je poznat sám sebe. Pralátkou světa je voda.
Anaxymandros – Na sluneční hodiny ve Spartě nechal připevnit Gnómon (tyčku) – ukazovala rovnodennost a slunovrat. Pralátkou je apeiron (něco věčného, nesmrtelného atd. z něhož vznikly 4 elementy – oheň, vody, vzduch, země)
Anaxymenés – pralátkou všeho je vzduch, vzduch je viditelný
Elejská škola (Velia)
Crotón – Pythagorejská škola
Pythagoras – pochází z ostrova Sámos. Zúčastnil se olympiády v boxu. Pralátkou je číslo (arythmos). Číslo dle něj je vyjádřením kvality a ne kvantity. Oblíbené číslo 10.
Existence 10 protikladů:
Omezené – neomezené
Mužské – ženské
Tma – světlo
Levé – pravé
Rovné – křivé
Boj – mír
Jedno – druhé
Čtverec – obdélník
Liché – sudé
Dobro – zlo
Pythagorova věta o pravém trojúhelníku. Součet úhlu v trojúhelníku je 180°.
Pythagorejská škola byla hodně podobná indické filosofii.
Pythagorejská škola byla hodně podobná indické filosofii.
Zdrženlivost, skromnost, disciplinovanost, pětiletá škola i pro ženy.
Alkmajon – lékař, který prováděl pitvy.
Učilo se zde vědecky, ale i s pověrami.
„Nevracet se domů pro zapomenuté věci“
