středa 6. října 2010

ZSV - řecká filosofie

Řecká filosofie

počátek na přelomu 7. - 6. století př. n. l.

řecká filozofie a křesťanství → 2 základy evropské kultury a vzdělanost

dělení na 3 období:

1) předsokratovská filozofie = přírodní filozofie

2) období vrcholné řecké filozofie

Sokratés, Platón, Aristotelés

obrat k člověku, rozvoj v Athénách

sofisté = učitelé moudrosti

3) období od 4. stol. do rozkladu řecké společnosti

stoicismus

(pozn.: Počátek 14. maturitní otázky)

1) Předsokratovská filozofie

zejména 7. a 6. století př. n. l.

zabývá se podstatou světa, obrat k přírodě, zájem z hlediska ontologie, z čeho vznikl svět a jeho pralátka

odmítá bohy, bohovou neexistují, jsou stvoření z nevědomosti člověka

Slunce není bůh Helios, je to žhavá masa

nezachovala se žádná díla, pouze v dílech jiných autorů jsou zkreslené reprodukce

7 mudrců = učenců, zároveň jsou vědci

máme zachované výroky slavných mužů

Pythagoras

Thales: „poznej sama sebe“ (nápis nad delfskou věštírnou)

Solóm

„ ničeho ne příliš“

„užívej starých zákonů, ale čerstvých pokrmů!

„konej spravedlnost“

„ovládej hněv“

Myléthská filosofie

Thales z Myletu (7. a 6. st. př. n. l.) – vědec, kupec, cestovatel a politik; předpověděl zatmění slunce – Nejlehčí je poradit druhému a nejtěžší je poznat sám sebe. Pralátkou světa je voda.

Anaxymandros – Na sluneční hodiny ve Spartě nechal připevnit Gnómon (tyčku) – ukazovala rovnodennost a slunovrat. Pralátkou je apeiron (něco věčného, nesmrtelného atd. z něhož vznikly 4 elementy – oheň, vody, vzduch, země)

Anaxymenés – pralátkou všeho je vzduch, vzduch je viditelný

Elejská škola (Velia)

Crotón – Pythagorejská škola

Pythagoras – pochází z ostrova Sámos. Zúčastnil se olympiády v boxu. Pralátkou je číslo (arythmos). Číslo dle něj je vyjádřením kvality a ne kvantity. Oblíbené číslo 10.

Existence 10 protikladů:

Omezené – neomezené

Mužské – ženské

Tma – světlo

Levé – pravé

Rovné – křivé

Boj – mír

Jedno – druhé

Čtverec – obdélník

Liché – sudé

Dobro – zlo

Pythagorova věta o pravém trojúhelníku. Součet úhlu v trojúhelníku je 180°.

Pythagorejská škola byla hodně podobná indické filosofii.

Pythagorejská škola byla hodně podobná indické filosofii.

Zdrženlivost, skromnost, disciplinovanost, pětiletá škola i pro ženy.

Alkmajon – lékař, který prováděl pitvy.

Učilo se zde vědecky, ale i s pověrami.

„Nevracet se domů pro zapomenuté věci“

Ch - úvod do fyzikální chemie

Úvod do fyzikální chemie

Fyzikální chemie je obor chemie, který silně hraničí s fyzikou, zabývá se například souvislostmi mezi vlastnostmi částic látek a jejich makroskopickým chováním, fyzikálními vlastnostmi různých chemických látek, vysvětlením podstaty některých jevů na pomezí fyziky a chemie atd.

Skupenské stavy látek

Různá skupenství mají své charakteristické vlastnosti a chování. Ta vycházejí z chemických vlastností a fyzikálních vlastností částic, které je tvoří. Jsou totiž důsledkem různých mezi molekulových a podobných sil. Následující kapitoly, vycházejí z dělení na tři klasická skupenství, jsou takto zorganizovány z tradičních důvodů, realita je o něco složitější.

Od pojmu skupenství se odlišuje pojem fáze. Jedná fáze v nějaké soustavě je uzavřená oblast, na jejichž hranicích dochází ke skokové změně vlastností. (Na příklad obsah sklenice, ve které je vrstva vody a vrstva oleje, má sice celý kapalné skupenství, ale tvoří ho dvě fáze.)

Plynné skupenství

Jedná se o skupenství, které sdílí některé vlastnosti s kapalinami. Látky v obou těchto skupenstvích se společně nazývají „tekutiny“.

Ideální plyn

Chová se jako homogenní nekonečně stlačitelné médium, jehož částice spolu nijak neinteragují…

Jeho chování popisuje tzv. stavová rovnice ideálního plynu.

p.V=n.R.T

R=8,314

n=počet částic

T=termodynamická teplota

p=tlak

V=objem

Vlastnosti vyplývající z rovnice:

1. Nekonečná stlačitelnost - pro libovolný tlak jde spočítat takové podmínky, aby do toho stavu plyn šlo dostat.

2. Nekonečná rozpínavost.

3. Shodné chování bez ohledu na chemickou podstatu.

Molární objem ideálního plynu.

Z rovnice také vyplývá, že 1 mol libovolného ideálního plynu bude mít vždy stejný objem za standardních podmínek (ale může mít různou hustotu).

V=nRT/p

V=24 l… při 20°C

4. Za konstantní teploty platí vztah p.V=konstanta. Za vyšších teplot a nižších tlaků se blíží chování ideálního plynu. Za vyššího tlaku a nižší teploty se molekuly dostávají molekuly víc do kontaktu a větší roli začínají hrát různé mezi molekulové síly.

Chování reálných plynů

Odlišují se od chování ideálního plynu a různé chemické látky se liší mezi sebou navzájem v závislosti na mezi molekulových silách v jednotlivých látkách. Pro popis tohoto chování se používají různé stavové rovnice, které obsahují vlastnosti jednotlivých látek.

Jako příklad přesnějšího popisu se používá tzv. Van der Waalsova stavová rovnice.

(p+(n2.a/V2).(V-n.b)=n.R.T

a,b jsou konstanty, pro různé plyny je lze najít v tabulkách. Konstanta a popisuje především mezi molekulové síly, konstanta b objem, které zabírají samotné molekuly.

Hlavní problém této rovnice je to, že z ní nejde jednoduše spočítat objem. Ani tato rovnice nepopisuje dobře chování plynů za vysokých tlaků, nebo pod kritickou teplotou. Tzv. „kritická teplota“ je nejvyšší teplota, při které zároveň může existovat kapalná a plynná fáze dané látky. Tzv. p-V diagram reálných plynů se pro vyšší teploty blíží k ideálnímu plynu, ale pro nižší teploty v něm existuje oblast, ve které zároveň existují kapalná a plynná fáze.

Tlak nasycených par

Tlak závisí na teplotě soustavy, roste exponenciálně, ale má určité meze. Stav soustavy kapalina + pára se totiž nemůže dostat mimo oblast, ve které se obojí společně vyskytuje.

Stavové chování kapaliny

Přes svoji podobnost s plyny, se kapaliny chovají v mnoha směrech odlišně. Důvodem je jiná hustota částic a jiné mezi molekulové síly než u plynů. Mnohem větší důležitost mají vzájemné odpudivé síly, protože objem zabraný molekulami je mnohem bližší celkovému objemu než u plynů.

Klasické stavové rovnice se proto nepoužívají, protože vliv změn teploty nebo tlaku je minimální.

Pro změny teploty se používají vzorce nezávislé na tlaku. Změny závislé na tlaku jsou téměř neměřitelné.

Kromě toho, že mezi molekulové síly ovlivňují velikost teploty varu v závislosti na tlaku, se projevují také dalšími efekty. Nejviditelnější je povrchové resp. mezi povrchové napětí.

Povrchové napětí

Vzniká tím, že u molekul na povrchu kapaliny je výsledný součet přitažlivých mezi molekulových sil vektor vedoucí kolmo dovnitř kapaliny. U kapalin tak vzniká síla, která se snaží minimalizovat velikost jejich povrchu, a protože koule má nejmenší poměr povrchu k objemu, kapky jsou kulaté.