Georeliéf ČR
- reliéf se člení podle relativní výškové členitosti na:
roviny a sníženiny (rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem územní jednotky 0-30m, vyskytují se v úrovni do 300 metrů nad mořem (m n. m.))
pahorkatiny (výšková členitost 30 - 150m, vyskytují se mezi 300 a 600 m n. m.)
vrchoviny (výšková členitost 150 - 300m, vyskytují se mezi 600 a 900 m n. m.)
hornatiny (výšková členitost 300 - 600m, vyskytují se v nadmořských výškách nad 900 m n. m.)
roviny a sníženiny - tvoří 1/5 našeho území
- roviny jsou nejteplejšími oblastmi u nás
- jsou tvořeny černozeměmi a vyskytují se podél vodních toků, např. Polabí, dolní Poohří, moravské roviny
- sníženiny se mohou vyskytovat ve vyšších nadmořských výškách
sníženiny = pánve, brázdy nebo kotliny
příklady: pánve - Mostecká, Sokolovská, Chebská, Ostravská, Třeboňská, Českobudějovická
Boskovická brázda - je ohraničena dvěma vrchovinami a ústí do sníženiny
kotliny = sníženiny menšího rozsahu.
pahorkatiny - původně porostlé lesy, v současnosti slouží zemědělství. příklad: Středočeská pahorkatina
vrchoviny - původně smíšené lesy, dnes jehličnany (s výjimkou Karpat)
- nejsou úrodné kvůli vysoké erozi
- podzolizace - živiny se vlivem srážek dostávají do nižších půdních horizontů
příklady: Českomoravská, Drahanská vrchovina, České středohoří
hornatiny - kvůli hospodářské činnosti zde převládají jehličnaté monokultury
- neúrodné hnědé lesní půdy
- hornatiny se využívají k pastevectví, turistice
- některé z nich jsou vlivem hospodářské činnosti zničené - Jizerské hory.
