V Česku se pěstují plodiny mírného pásu tradičním způsobem. K novějším trendům patří ekologické zemědělství, při kterém se užívají přírodní postupy, například bez chemických hnojiv.
Česko stačí uspokojit potřebu základních zemědělských produktů, ale dováží subtropické ovoce, tropické pochutiny (káva, kakao), vlnu, bavlnu. Naopak vyváží chmel, sladovnický ječmen a výrobky živočišného původu (sušené mléko, maso, vejce). Problémem je vývoz do zemí, které si chrání svůj trh prostřednictvím některých opatření (clo, dotace vlastním zemědělcům).
Zemědělství je závislé na přírodních podmínkách:
- charakter reliéfu (nadmořská výška)
- kvalita půd
- klimatické podmínky
Nejlepší podmínky mají teplé nížiny (Polabí, moravské úvaly) s černozeměmi.
Zemědělský půdní fond tvoří souhrn všech zemědělsky využívaných ploch.
K zemědělství je využíváno 54% rozlohy Česka, z toho je 72% orné půdy, 22% luk a pastvin a ostatních (vinice, chmelnice, zahrady, sady) je 6%.
Vlastnické poměry
- před rokem 1990 - jednotná zemědělská družstva (JZD) a státní statky
- po roce 1990 změny > proces restituce, navrácení půdy majitelům, kterým byla půda po roce 1948 odebrána, začali hospodařit soukromí zemědělci. Dnes přesto převažují transformovaná zemědělská družstva.
Rostlinná výroba zabezpečuje potraviny pro obyvatele, ale i krmivo pro hospodářská zvířata. Převažují obiloviny.
- Nejrozšířenější plodinou je pšenice. Nejlepší podmínky má v mor. úvalech a ve středočeském Polabí.
- Ječmen - pěstuje se v pahorkatinách a hornatinách jako krmivo
- Zvláštní, sladovnický ječmen se používá jako surovina při výrobě piva a vyváží se do ciziny.
- Žito a oves se pěstují okrajově v pahorkatinách a hornatinách.
- Kukuřice na zrno se pěstuje jen v nejteplejších oblastech jižní Moravy, Polabí. Jinak se pěstuje na krmné účely.
- Brambory se soustřeďují na Českomoravskou vrchovinu. Užívají se nejenk přímé spotřebě nebo ke krmným účelům, ale také ke zpracování v lihovarech, škrobárnách.
- cukrové řepy najdeme jen v nížinách
- řepka se v poslední době rozšiřuje (rozmáhá), používá se k výrobě oleje i bionafty
- ovoce - sady převažují na Litoměřicku, Kolínsko a v Dolnomoravském úvalu, tradiční je pěstování vinné révy, nejznámější oblasti pěstování vinné révy jsou v jižní Moravě (Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko).
Živočišná výroba - produkce se v poslední době snižuje kvůli poklesu spotřeby hovězího masa, mléka a mléčných výrobků.
- chov skotu - v posledních patnácti letech pokles stavu. Chov se uskutečňuje nejvíce ve východních Čechách a v Českomoravské vrchovině (chov na mléko a maso). V hornatých a podhorských oblastech - masná plemena, extenzivní chov (pastviny).
- chov prasat je soustředěn v okolí velkých měst a do míst, kde je dostatek krmného obilí. U nás je tradičně větší spotřeba vepřového než hovězího.
- chov drůbeže je zaměřen na maso (brojleři) a na produkci vajec (nosnice). Chov na maso v hustě zalidněných oblastech. Spotřeba drůbežího masa v Česku oproti ostatním evropským státům nižší. Drobní chovatelé - na vajíčka.
- chov ovcí - okrajový, v podhorských a horských oblastech (Beskydy). Skopové maso je u nás málo oblíbené. Česká vlna je málo kvalitní.
- rybářství - tradice v jižních Čechách
- včelařství - tradice drobných producentů medu, vosku
