Jean Jacques Rousseau 1712-1778
Nejradikálnější představitel osvícenství. Pochází ze Ženevy. Feuchtwanger – Bláznova moudrost … dílo o Rousseauovi. Nebyl schopen běžného občanského života, měl pět dětí a všechny skončily v útulcích.
„Vyznání“ – autobiografie Rousseaua. Vyrůstal u dědečka, zajímal se o přírodní vědy. Byl sluhou, písařem (střídal nejrůznější zaměstnání). Sběhl z učení a cestoval po Švýcarsku a Francii, rád poznával lidi, zvlášť venkovany, odmítal civilizaci. Často je srovnáván s Voltairem.
Akademie v Dionu vypsala soutěž, zda může pokrok ve vědě zlepšit lidské mravy. Rousseau se přihlásil a vyhrál, napsal „Rozprava o vědách a umění“. Dle Rousseau, věda nemůže přispět ke zlepšení mravů, nejlépe bylo člověku v pravěku (nic nepotřeboval). „Odmítám myšlení, protože myslící člověk je zvrhlé zvíře“.
„Cit mi říká, že bůh je a to mi stačí k životu“.
2. soutěž Akademie v Dionu na téma „Kde je původ nerovnosti mezi lidmi“ – nevyhrál ji. Napsal „O původu a základech nerovnosti mezi lidmi“. – existuje dvojí nerovnost – biologická (fyzická), tj. nerovnost vrozená; nerovnost politická (mravní), tj. příčina nerovnosti je v soukromém vlastnictví, kritika na Ludvíka XVI. Je pro přerozdělení majetku.
- přirozený stav = lidského vývoje, v přírodě, kdy žil člověk jako zvíře
- = rajský stav, stav harmonie
- soukromé vlastnictví udělalo všemu konec
- preferuje republiku, přímou demokracii
- každý občan odevzdává svou moc ve prospěch celého tělesa (společnosti) a přitom je součástí tělesa
- každý člen společnosti je pod ochranou státu
- ve společnosti je tolik hlasů, kolik je v něm členů
- každý hlas se podílí na fundování tělesa
- přímá demokracie
- obecná vůle = co společnosti chce lze zjistit jedině hlasováním
- dojde k podřízení menšiny většině
- „Poslušnost a otroctví, které si dáme sami není otroctvím, ale svobodou.“
- přímá demokracie → uplatnění v Řecku 6. stol. → Athény, ostrakismus
- přímá demokracie vhodná pouze pro malé státy → Švýcarské kantony na počátku
