Arabská filozofie
falsafala, islámská filozofie
mezinárodní jazyk = arabština
hlavní snahou je zprostředkovat soulad racionálního poznání s učením Koránu
kalám = předchůdce této filozofie
ovlivňovalo evropskou scholastiku díky překladům syrských křesťanů
falsafala dosáhla svého vrcholu v 9.-11. století v Íráku a Íránu, v 11.-12. v Andalusii (Šp.)
centra: Bagdád, Cordóba
představitelé:
Avicenna (Ibn Síná)
perský středověký učenec, filozof, politik, básník, přírodovědec, „otec moderní medicíny“
*980 Uzbekistán – 1037 Persie
otec výběrčí daní, financoval vzdělání v Buchaře, studie logiky, metafyziky
vycházel z Hippokrata, Aristotela, Galéna
v deseti letech znal nazpaměť Korán
žil na královském dvoře rodu Samanidů
dílo = Kniha vědění
filozofie = souvilost mezi časem a pohybem
Averroes
představitel aristotelismu, žil v Andalusii
*1126 Cordóba – 1198 Marakéš
snažil se spojit Aristotelovu filozofii s novoplatónskými myšlenkami a islámem
osobní lékař chalífa Maroka
„Nečiň, co odsuzuje tvé svědomí, a neříkej, co není v souladu s pravdou.“
Maimonides
židovský rabín, filozof, lékař
*1135 Cordoba – 1204 Káhira
dílo = Pojednání o zmrtvýchvstání
Renesanční filozofie
od poloviny 15. století do konce 16. století, počátek v Itálii
znaky:
1) zájem o antickou filozofii, zejména Platóna
2) filozofie se vymanila z područí teologie
3) obrat ke zkoumání člověka a přírody (hermetismus, astrologie, alchymie)
4) individualismus, humanismus
5) racionální a empirická věda
6) rozvoj národních jazyků
7) důraz na pozemský život a jeho pohodlnost
Mikuláš Koperník
astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tůvrce heliocentrické teorie
Giordano Bruno
italský filozof, představitel hermetismu, spisovatel, básník, astronom, zabýval se mnemotechnikou
jeho teologická koncepce byla panteistická = všechno, co jest, tvoří jeden celek, který je božské povahy
obnovil atomovou teorii
vesmír je nekonečný
považován za ateistu → upálen v Římě v r. 1600
Galileo Galilei
*1564 Pisa – 1642 Arcetri
italský astronom, filozof, fyzik
vylepšil dalekohled
lektor na Univerzitě v Padově, učil geometrii, mechaniku, astronomii
autor zákonu a zemské přitažlivosti
předchůdce Newtona
spory s církví, všechna jeho díla byla zakázána
Johannes Kepler
německý matematik, astrolog a astronom
působil v Praze na dvoře Rudolfa II.
3 Keplerovy zákony
Francis Bacon
*1561 Londýn – 1626 Londýn
anglický vědec, filozof a státník, empirista
studoval Cambridge
dílo = Nové organon
„Vědění je moc.“
Niccolo Machiavelli
1469 Florencie – 1527 Florencie
italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik
dílo = Vladař
dělí státy na republiky a autokracie
ty dělí na zděděné a nově vzniklé
rady vládcům, jak si udržet moc
relativizuje morálku
cynický pragmatismus
„virtu“ = dvojí morálka
machiavellismus = pragmatické a cynické jednání v politice, účel světí prostředky
René Descartes
francouzský filozof, matematik a fyzik
metodická skepse = soustavná pochybnost o smylosvém poznání
kartézská soutava souřadnic
formuloval oebcnou metodu poznání
žil v 1. pol. 17.st. (1596-1650)
pocházející ze šlechtické rodiny, vzdělání získal na jezuitské koleji v městě Poitiers (Poatijé) , kde studoval matematiku a to zejména pro vojenské účely, dále práva a medicínu
toužil po vědění - prý se ve škole učil více než mu bylo ve škole ukládáno
hodně cestoval, byl v nejrůznějších státech Evropy, jeho cílem bylo poznávat
dílo = Rozprava o metodě - v knize je cílem je vést rozum k pravdivému poznání
1. Úvahy týkající se věd
2. Základní pravidla metody
3. Několik pravidel morálky, vyvozených z metody
4. Důkazy o jsoucnosti Boha a lidské duše neboli základy metafysiky
5. Řád otázek přírodních
6. Věci žádoucí pro pokrok v přírodním bádání
Pobýval v Nizozemí, kt. v této době bylo daleko pokrokovějším a svobodnějším státem, než Francie. Uvědomte si, že Francie v 17. stol je velmi absolutistická, byli tam přeci ludvíkovci (Ludvík XIV. a XV. )
Pobýval ve Švédsku, kde učil královnu Krystýnu.
Pobýval v Německu, v Čechách - pozoroval bitvu na Bílé hoře (bojoval v Holandském vojsku proti nám!Ale prý se zúčastnil hlavně pro peníze!)
Více než poslouchat názorům je lepší vidět je v činnosti.
Budu pochybovat naprosto o všem, abych zjistil, co je pravda. Budu pochybovat i o světě, abych zjistil, není-li jen výmyslem. Budu pochybovat i o matematických poučkách které se zdají být nejjistější.
Právě tím, že pochybuji to je důkaz o tom, že myslím. A jestliže myslím, tedy jsem. To, že myslím, je důkaz o tom, že existuji.
Myslím, tedy jsem - latinsky Cogito, ergo sum sum (/Kogyto/)
zákl.4 poučky :
1. nepřijímat nic za pravdivé, dokud bychom se o pravdivosti nepřesvědčili.
(Když nemůžeme najít názory které jsou pravdivé, musíme s řídit názory pravdě nejvíce blížící)
2. otázka se má rozlišit na jednotlivé kroky a hledat na ně odpověď
3. jít od nejjednodušších poznatků ke složitějšímu
4. udělat shrnutí
vývojová teorie vzniku světa
snaha o propojení matematiky s filozofií, zavádí matematické pojmy do filozofie
zakladatel analytické geometrie (kartézská soustava souřadnic)
zakladatel pojmu proměnná veličina = mění tvary těles
vznik světa = Bůh vdechl hmotě pohyb,do světa nezasahuje
dualista = existence 2 principů: 1) hmota 2) duchovno
obě substance se vyvíjí nezávisle na sobě, tělo a vědomí
svět se vyvíjí v těchto 2 rovinách, Bůh pojí obě světy
Benedictus Spinosa (Baruch de Espinosa – hebrejská podoba jména)
racionalista
původem portugalský Žid narozený v Holandsku se předky ze Španělska
*1632 Amsterodam – 1677 Haag
chtěl být rabínem, postupně se odkláněl od víry
jeho rodina byla velmi věřící, švagr byl rabín, všichni ho opustili
závěr jeho pochybování = Bible není výtvor Boha
nevyznával Ježíše Krista jako syna božího, Ježíš Kristus je nejlepší člověk na světě
jeho židovská obec = Nový Jeruzalém
vyloučen, klatba = totální společenská izolace
vysoudil na rodině dědictví, vzdal se ho, vzal si otcovu smrtelnou postel
žil ve skromných poměrech
stal se brusičem čoček a skel
zabil ho skelný prach a TBC
stýkal se s Leibnizem
