pondělí 1. listopadu 2010

Bio - Rozdělení org. - Prokaryota


Rozdělení organismů
a) buněčné (buňka = celula)
b) prvobuněčné = protocellulata (např. bakterie, sinice, prochlorofyty)
c) nebuněčné = subcellulata (např. viry)

I.) jednobuněčné (např. prvoci)
II.) mnohobuněčné (vše od láčkovců)

A) rostliny = plantae
B) houby = fungi
C) živočichové = animália
pozn. polyfera = živočišná houba

1) prokaryotické buňky = buňky, kt. nemají pravé jádro (u prvobuněčných)
2) eukaryotické organismy = buňky, kt. mají pravé jádro (u jednobuň. rostlin, hub..)

Dělení dle výživy org.:
a) autotrofní = např. rostliny, z neústrojných (anorganických) látek vytvářejí látky ústrojné (organické)
b) heterotrofní = živočichové

citologie = nauka o buňce
histologie = nauka o tkáních
fosilní = vyhynulý jedinci
recentní = žijící
vývoj jedince = ontogeneze
vzájemné vztahy ve vývoji = fylogeneze
obligátní společenstva = individua vyššího řádu (mravenci, včely)

říše: Nebuněční (Subcellulata)
oddělení Viry (Vira)
= nebuněčné částice
= nitrobuněční parazité, jsou schopni rozmnožovat se pouze v hostitelské buňce
virion = jednotlivá částice viru
skládá se z jedné či více molekul nukleové kyseliny (RNA nebo DNA) → je uvnitř kapsidy

a) viry RNA (obrna, spalničky, vzteklina, HIV, onkoviry → rakovina, slintavka, kulhavka)
b) viry DNA (adenoviry = záněty dýchacích cest, viry herpesu, opary, variola = virus neštovic, bradavice)
c) viroidy = parazité rostlinných buněk, změní metabilismus napadené buňky svou replikací uvnitř jádra hostitelské buňky → deformace orgánů (chryzantény, brambory, palmy)
d) priony = nekonveční viry, nitrobuněční parazité živočichů
jejich částice jsou bílkovinné povahy
vytváří se a hromadí v mozkové kůře
(nemoc šílených krav, serapie)
e) bakteriofág = napadá bakterie

Rozmnožování = virová infekce
1) virion přilne na povrch buňky
2) celý virion nebo pouze jeho nukleová kyseliny proniká do hostitelské buňky
3) nukleová kyseliny vyvolá v b. podle svých genů syntézu bílkovin (enzymů), kt. jsou nutné pro pomnožení viru (některé viry si nosí hotový enzym s sebou)
4) b. pak na základě enzymu replikuje z vlastních zrojů virovou nukleovou kyselinu a syntetizuje bílkovinu kapsidy viru
5) sestaví se nové viriony, uvolňují se z b. a napadají další
6) mohou buňku opustit bez narušení nebo buňku zničit = lýza buňky

formy virové infekce:
a) persistence = vir pronikne do b. a přetrvává v ní
b) latentní infekce = vir se množí pomalu a neomezuje b.
c) virogenie = virový genom se začlení do genomu b. (= provir), změní ho = transformace
d) nekrotické ložisko = virus se množí v b. překotně, rozplétá cytoplazmatickou membránu a napadá další b., kt. působí lavinové šíření choroby po celém těle

pandémie
epidemie

reprodukce viru = rozdvojení DNA šroubovice = replikace

říše: Prvobuněční (Protocellulata)
oddělení: Bakterie (Bacteria)
= jednobuněčné prokaryotické org. o velikosti 0,3-2 nanometry
= významní dekompozitoři = (odbourávají odpadní produkty a mrtvá těla org.)
= bekterie střevní mikroflóry pomáhají v trávení
= v průmyslu ke kvašení, výroba aminokyselin, antibiotik, octa, tvorba hormonů
a) archebakterie = mají b. stěny z rozdílných kyselin nebo ji postrádají
mají odlišnou rRNA
I) methanové archebakterie
II) slanomilné bakterie
III) termobakterie
IV) termoacidofilní

b) eurobakterie

podle tvaru:
kulovité: koky, diplokoky, tetrakoky, streptokoky, stafylokoky
tyčinkovité (bacily: vibria, spirily, spirochety
zakřivené: vibria, spirily, spirochety

stavba:
na povrchu mají často slizovité pouzdro a někdy bičíky (jeden nebo více) umožňující pohyb nebo fibrie
uvnitř jádro, cytoplazma, membrána, buň. stěna
za nepříznivých podmínek vytváří = endospóry

Dělení bakterií:
a) saprofytické = heterotrofní, znehodnocují potraviny, rozkládají celulózu
b) azobakterie = využívají vzdušný kyslík pro tvorbu org. látek
c) nitrifikační bakterie = oxidují amonné soli dusíku na dusičnany
d) denitrifikační = redukují dusičnany na plynný dusík a amoniak
e) sirné bakterie
f) parazité člověka

Bakteriální onemocnění:
lymská borelióza, syfilis, salmonela, břišní tyfus, zápaly plic, antrax = sněť slezinná, mor, cholera, záněty spojivek

říše: Prvobuněční (Protocellulata)
oddělení: Sinice (Cyanophyta)
= fotoautotrofní prokaryotické organismy, v tylakoidech obsahují chlorofyl a pomocná fotosyntetická barviva (např. betakaroten, fykocyanin, fykoeritrin)
jejich zásobní látkou je škrob
odolné organismy (v pramenech, ledovcích)
v planktonu, mohou tvořit vodní květ, producenti kyslíku (fotosyntéza), vážou plynný dusík v půdě

Stavba:
mohou být jednobuněčné nebo tvoří vlákna
na povrchu mají slizovité pochvy

Rozmnožování:
dělením (nejdříve se vchlipuje cytoplazmatická membrána, pak celá buněčná stěna)
u jednobuněčných sinic se většinou dceřiné buňky neoddělí od mateřské a vznikají kolonie, vláknité sinice zachovávají tvar vlákna
jednořadka (Nostoc) = tvoří v symbióze s houbou těla některých lišejníků
některé sinice mají plynové vakuoly = vznášení se na hladině
trychodesmium erythraeum = zabarvení rudého moře

MA - vzájemná poloha elipsy a přímky - ÚKOL

Př.

4x2+9y2=900… elipsa

x+2y-25=0… přímka

4x2+9y2=900

x=-2y+25

4(-2y+25)2+9y2=900

4(4y2-100y+625)+9y2=900

25y2-400y+1600=0

y2-16y+64=0

D=256-256=0

y=8

x=-2y+25

x=9

Vzájemná poloha – přímka je tečnou elipsy s bodem dotyku Z(9;8). (Bod je v hranatý závorce :)