středa 20. října 2010

Z - Amerika


Amerika
břehy omílá na východě Atlantský oceán
na západě Tichý oceán
na severu Severní ledový oceán
mezi S a J je Mexický záliv a Karibské moře
leží na západní polokouli (od nultého poledníku)
dělí se na Severní a Jižní Ameriku
k Asii nejtěsněji (75 km) v Beringově úžině
k Evropě má nejblíže přes Grónsko směrem k Islandu
k Antarktidě se přibližuje řadou souostroví mezi Ohňovou zemí a Antarktickým poloostrovem
má poledníkový průběh = všechny podnebné pásy
ostrovy:
Velké Antily: Kuba, Haiti, Portoriko, Jamajka
Malé Antily: Martinik, Grenada, Barbados
s = 42 mil. km2
850 mil. obyvatel
Grónsko patří zeměpisně k Americe, politicky k Evropě
rozdělení dle přírodních podmínek:
a) severní: Kanada, USA
b) střední: Mexiko – Panama, Karibik
c) Kolumbie, Ekvádor, Bolívie, Argentina, Brazílie Uruguay
rozdělení dle socioekonomického hlediska:
a) anglosaská část: USA, Kanada
b) latinská Amerika (Mexiko → jih)
portugalština (Brazílie) protestanti
španělština (Argentina) katolíci
název „Amerika“ → Amerigo Vespucci
(ničení deštných pralesů – těžba dřeva, vypalování, kyselé deště, rozšiřování lidských obydlí, těžba nerostných surovin, dopravní komunikace; usazování CO2 a menší výroba O2, vymírání druhů, eroze, domorodci)

Litosférické desky
Severoamerická, jihoamerická, karibská, kokosová, Juan de Fuca, Nasca
Divergentní hranice
Je to hranice mezi euroasijskou a severoamerickou v oblasti středoatlantického hřbetu.
Další je střed pacifické desky a Nascy
Konvergentní hranice
Subdukce – střet desek nestejného typu
Pod pevninskou se podsouvá oceánská, vznikají příkopy (Nasca je podsouvá pod jihoamerickou desku vzniká zde atacamský příkop) je zde také častý výskyt sopek (Cotopaxi, Chimborazo kolem 6000m)
Důsledky deskové tektoniky
Negativní - zemětřesení, vulkanismus, tsunami
Pozitivní – z lávy vzniká úrodná půda, využití geotermální energie, vznik ostrovů
Zemská kůra je dvojího druhu
a) oceánská se skládá jen ze dvou vrstev - sedimentů (usazených hornin) a vesty čedičové
b) pevninská kůra – má 3 vrstvy – sedimenty, žula, čedičová (beáno odshora)
Liší se mocností (tloušťkou) - pevninská má větší mocnost – průměrně kolem 40 km (pod pohořími i 80), oceánská kůra má kolem 10 km
Reliéf Ameriky s utvářel působením endogenních a exogenních činitelů –
a) endogenní - vnitřní pochody
b) exogenní - vnější pochody - vítr, voda, teplotní poměry, ledovec m ,,
Litosférické desky ovlivňující povrch Ameriky
Severoamerická litosférická deska, z východu navazuje euroasijská , ze západu velká pacifická
Ve střední části - karibská deska, kokosová deska.
Na jich od kokosové je Jihoamerická deska, na východ od ní je Africká deska, na západ od jihoamerické desky je deska Nazca
Na západ od Nasci je paficiká.

Obyvatelstvo
800 mil. obyvatel
negroidní rasa = JV část USA, procentuálně nejvyšší v oblasti Karibského moře, početní zastoupení nejvyšší v Brazílii
europoidní rasa = 70%, Kanada, Kuba, Argentina, Uruguay
mongoloidní rasa = z vých. Asie, Mongolové, Inuité
Střední Amerika: Mexiko, Guatemala
Andské státy: Ekvádor, Peru
mulat = negr. + eur. (Dominikánská rep. Brazílie)
mestici = mong. + eur. (Honduras, Salvador)
zambové = mong. + negr. (Kolumbie)
pro lat. Ameriku typický vysoký přírůstek obyvatel → katolíci, nižší živ. úroveň
Vysoký podíl urbanizace – vysoký podíl městského obyvatelstva
Aglomerace – jedno historické centrum, město pohlcuje okolní sídla.
Konurbace – má více center, souměstí, aglomerace měst
Megapole – rozsáhlá urbanizovaná území
Boswash – megapole Boston a Washington, zahrnuje i New York.
Chipitts – megapole od Chicaga a po Pittsburgh, patří sem Detroit Cleveland
Sansan – megapole od San Franciska až po San Diego a patří sem Los Angeles
V megapolích je větší koncentrace problémů. Vysoký výskyt sociálně patologických jevů (kriminalita).
Přichází sem mnoho chudých lidí (venkov, cizina), problém s imigranty z oblasti latinské Ameriky a Mexika.
USA, Kanada a Mexiko mají společenství volného obchodu NAFTA – je to obdoba EU.
Volný pohyb osob je možný jen mezi USA a Kanadou.
Chudší vrstvy vytvářejí chudinské čtvrti.
Velký problém je hlučnost v těchto městech (letiště, doprava), zajištění pitné vody.
MERCOSUR = společný trh jižní Ameriky(Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay)


Latinská Amerika
Velký příliv venkovského obyvatelstva do měst. Venkov neuživí již tolik lidí, je jich moc.
Roste problém chudinských čtvrtí, vysoká kriminalita, lichva, prostituce, grogy, mnoho odpadu.
Názvy chudinských čtvrtí:
Favelas – Brazílie, v okolí Ria, Sao Paula
Rangos – Venezuela
Colonias – Mexiko

Hospodářství
Zeměd ělství
1) tropické
a) plantážní = úzký sortiment plodin, vývoz kávy (Brazílie, Kolumbie), rizika: škůdci, poptávka
b) primitivní forma = obživa rodiny, zbytky na trh (Peru, Ekvádor)
2) zemědělství mírných šířek
a) obilnářství = (USA, Kanada) = světová obilnice
extenzivní způsob hospodářství
stepi = prérie (JA pampy), původně pastviny
menší výnos, více hektarů
pšenice
Kanada: Alberta, Manitoba, Saskatchewan
USA: západ od oblasti velkých jezer
Ohaio, S a J Dakota, Minesota → pšenice
na jih od východních jezer → kukuřice
jihovýchod USA – Virginie, Georgie → tabák
b) chov dobytka = pampy, Argentina, Uruguay, Brazílie
jih, Patagonie → chov ovcí (chladno)
3) příměstské zemědělství = intenzivní výroba potravin kolem velkých měst, které jinak podléhají rychlé zkáze (zelenina , vejce)

Aztécká říše byl významný státní útvar v předkolumbovské Americe, který se rozkládal na území Mezoameriky, respektive Mexika. Během její vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. chrámy, pyramidy atd.), skrytých částečně v džungli. Říše byla rozvrácena evropskými dobyvateli, které vedl Hernán Cortés.

Mayové jsou původní obyvatelé jižního Mexika a severní části Střední Ameriky. Termín maya označuje obyvatele regionu, kteří si uchovávají určité podobné kulturní a jazykové tradice. Označuje se tak mnoho rozličných populací a komunit i etnických skupin v regionu Mezoameriky.

Organismy

Rozdělení organismů
-nebuněčné organismy (subcelulata) - viry
-prvobuněčný (protocelulata) - bakterie
-jednobuněčné a mnohobuněčné
-rostliny (plantae), houby (funghy), živočichové (animália)
-prokaryotické buňky nemají pravé jádro (např. bakterie)
-eukaryotické buňky je to buňka pravá její jádro má membránu
-autotrofní (např. fotosyntéza, z anorganických látek) – rostliny a heterotrofní (přijímají organické látky) – živočichové
-nauka o buňce cytologie
-buňka latinsky celula
-buněčnou stavbu pozoroval Robert Huk na průřezu korkem dál Leven Huk
-soubor buněk tvoří pletivo (rostliny) a tkáně (živočichové)
-histologie nauka o tkáních
-fosílie a recentní jsou mrtvý a živý živočichové
-vztahy mezi organismy zkoumá fylogeneze

- Viry – nemohou žit samy jenom v organismu.
Virion – virová částice. Uvnitř mají nukleovou kys.
Můžeme je dělit na RNA kyselinu (způsobují virus dětské obrny, zarděnky, slintavku, příušnice, spalničky, virus HIV atd.) na DNA viry ((adenoviry (záněty dýchacích cest a očních spojivek), vir herpes, virus EB (způsobuje mononukleózu), virus neštovic, virus hepatitidy B (žloutenka), myxomatóza, virus bradavic atd.)).
Viroidy – parazité rostlinných buněk.
Replikace – dělení virů v jádře hostitelské buňky.
Priony – nekonvenční viry, nitrobuněčný parazité živočichů. Jejich částice jsou bílkovinné povahy a vytvářejí se a hromadí v mozkové kůře. (nemoc šílených krav aj.)
Po penetraci (proniknutí viru do buňky) virionu do buňky může nastat:
a) Zničení buňky – vlastní lýze
b) Virogenie – nukleová kys. Viru se začlení do naší buňky
Epidemie
Pandemie

- Bakterie
-složitě se rozmnožují (reprodukce)
-bakteriologie nauka o bakterii
-bakterie dělíme na archebakterie – mají buněčnou stěnu z jiných kyselin, liší se složením rRNA. Zástupci metanové bakterie, slanomilní bakterie, termofilní bakterie
Eurobakterie – bakterie podle tvaru (kulovité, koky, streptokoky, stafylokoky aj.), saprofytické bakterie – znehodnocují potraviny, azobakterie – využívají vzdušný dusík, sirné bakterie aj.