- 1) NMR – nukleární magnetická resonance
- používá se jako chemická analytická metoda i jako medicínská zobrazovací technologie
- = založena je na vlastnostech asymetrických atomových jader a dá se tak použít k měření atomů obsahující lichý počet protonů nebo neutronů (případně obojího)
- taková jádra totiž mají určitý dipólový moment a je možné je ovlivnit elektromagnetickým polem
- jádro (+/-), spíše větší plus než mínus, v silném mag. poli → částice se natočí
- celý vzorek se umisťuje do extrémně silného magnetického pole, to ovlivňuje jádra příslušných atomů
- různé NMR techniky jsou založené na souvislosti mezi energetickými změnami takto ovlivněných jader a elektromagnetickým zářením vhodných vlnových délek
- různým jevům a různým atomům odpovídají charakteristické vlnové délky
- velkou nevýhodou těchto metod je extrémně slabý získávaný signál a špatný poměr signálu v šumu (je potřeba extrémně citlivých detektorů)
- hlavní výhodou je to, že dochází k fakticky nulovému poškození vzorku
- 2) Polarografie
- (česká Nobelova cena za vědu 1959, Jaroslav Heyrovský)
- = jdou to metody patřící mezi tzv. elektroanalytické postupy
- = jejich základem je měření závislosti proudu na napětí na elektrodě tvořené kapkou rtuti
- využívá především toho jaké děje probíhají na rozhraní elektrody a roztoku a také faktu, že na rtuťové elektrodě se vodík uvolňuje při mnohem vyšším napětí než normálně
- změřená závislost obvykle vypadá jako nepravidelné stoupací schody
- každý kov má charakteristické napětí při kterém se zapojí do reakce probíhající na elektrodě
- z napětí při kterém dojde k nárůstu průtoku proudu lze proto zjistit druh obsaženo kovu
- z velikosti nárůstu lze zjistit kolik je ho v roztoku obsaženo
- Př.: pokud u vzorku s koncentrací 0,2 mol / litr změříme nárůst 400 nA a u neznámého vzorku 600 nA, jeho koncentrace je 600/400 . 0,2 = 0,3 mol / litr
