středa 5. ledna 2011

Bio - Genetika 02


Znaky, které přijímáme od rodičů, mohou být morfologické (tvary, rozměry), funkční (schopnost a míra schopnosti), psychické, biochemické (kvalitativní – barva očí a kvantitativní – velikost).
Soubor znaků se nazývá fenotyp.
Soubor genů se nazývá genotyp.
Od rodičů dostáváme vlohy, geny. Gen nese informaci o tvorbě bílkoviny.
Lokus je úsek DNA, který obsahuje jeden gen, z nichž se skládá chromozomová mapa.
Proteosyntéza – tvorba bílkovin.
Alela je konkrétní forma genu.
Každý gen je v somatické lidské buňce zastoupen dvěma alelami – tvoří tak alelový pár. V pohlavní buňce je pouze jedna alela genu.
AA homozygot
Aa heterozygot
Vztahy mezi alelami:
úplná dominance a recesivita
neúplná dominance a recesivita
kodominance
Soubor genů v jedné buňce je genom, v organismu genotyp, v populaci genofond.
Na geny velkého účinku má prostředí malý vliv.
Genů malého účinku musí být víc, aby se prosadily.
a) Geny můžeme dělit na strukturní – podle nich se tvoří mRNA (mediátorová) a následné bílkoviny a z toho vznikne znak organismu.
b) Vytvořené geny podle regulačních bílkovin, ovlivní expresi genů.
c) Geny pro RNA, tyto řídí syntézu tRNA a rRNA.

Zsv - Benedictus Spinosa


Benedictus Spinosa (Baruch de Espinosa – hebrejská podoba jména)
racionalista
původem portugalský Žid narozený v Holandsku se předky ze Španělska
*1632 Amsterodam – 1677 Haag
chtěl být rabínem, postupně se odkláněl od víry
jeho rodina byla velmi věřící, švagr byl rabín, všichni ho opustili
závěr jeho pochybování = Bible není výtvor Boha
nevyznával Ježíše Krista jako syna božího, Ježíš Kristus je nejlepší člověk na světě
jeho židovská obec = Nový Jeruzalém
vyloučen, klatba = totální společenská izolace
vysoudil na rodině dědictví, vzdal se ho, vzal si otcovu smrtelnou postel
žil ve skromných poměrech
stal se brusičem čoček a skel
zabil ho skelný prach a TBC
stýkal se s Leibnizem
měl velmi pokrokové názory, viděl dál do budoucna než jeho současníci
nesouhlasil s náboženskými dogmaty
náboženství podle něj vede k poslušnosti, filozofie vede k pravdě
odmítl učit na universitě, chtěl být svobodný a nezávislý
důraz na demokracii a svobodu
chce, aby se dodržovala základní lidská práva, svoboda slova
náboženská svoboda a tolerance
prosazoval republiku
jeho filozofie:
monismus = uznává pouze jednu substanci
panteismus = Bůh je všude kolem nás, Bůh = příroda
odmítá osobního Boha, svět není stvořený, ale věčný
dílo:
Etika = ukazuje cesty jak žít, aby člověk vyšel s ostatními lidmi
hlavní hodnota → člověk má usilovat o štěstí, spokojený život
„Svoboda je nutnost.“
zákonitost = nutnost
když budeme chápat tento svět, budeme se cítit svobodní
člověk je svobodný, jestliže se řídí rozumem, jestliže ovládá své vášně a city, jestliže se sami rozhodujeme
chce ve filozofii uplatnit zásady matematiky, na tomto principu je postavená celá Etika
vychází z geometrie
axiom = tvrzení, u kt. se předpokládá, že je platné, tudíž se nedokazuje
o v našem myšlení jsou pravdu, co se nedokazují (Bůh)
definice, důkazy, vysvětlení, poznámkový aparát
pomocí matematiky nelze definovat dobro a zlo → není to vhodná kocepce