Znaky, které přijímáme od rodičů, mohou být morfologické (tvary, rozměry), funkční (schopnost a míra schopnosti), psychické, biochemické (kvalitativní – barva očí a kvantitativní – velikost).
Soubor znaků se nazývá fenotyp.
Soubor genů se nazývá genotyp.
Od rodičů dostáváme vlohy, geny. Gen nese informaci o tvorbě bílkoviny.
Lokus je úsek DNA, který obsahuje jeden gen, z nichž se skládá chromozomová mapa.
Proteosyntéza – tvorba bílkovin.
Alela je konkrétní forma genu.
Každý gen je v somatické lidské buňce zastoupen dvěma alelami – tvoří tak alelový pár. V pohlavní buňce je pouze jedna alela genu.
AA homozygot
Aa heterozygot
Vztahy mezi alelami:
úplná dominance a recesivita
neúplná dominance a recesivita
kodominance
Soubor genů v jedné buňce je genom, v organismu genotyp, v populaci genofond.
Na geny velkého účinku má prostředí malý vliv.
Genů malého účinku musí být víc, aby se prosadily.
a) Geny můžeme dělit na strukturní – podle nich se tvoří mRNA (mediátorová) a následné bílkoviny a z toho vznikne znak organismu.
b) Vytvořené geny podle regulačních bílkovin, ovlivní expresi genů.
c) Geny pro RNA, tyto řídí syntézu tRNA a rRNA.
Žádné komentáře:
Okomentovat