Česká republika (lze použít i název Česko)
Základní údaje:
- vznik České republiky - rozpadem Československa; dne 1.1. 1993 vznikly dva nástupnické státy: Česká republika a Slovenská republika
- historické země - Čechy, Morava a část Slezska
počet obyvatel: přes 10 miliónů
rozloha: cca. 79 000 km2, patří mezi střední až malé země
nejvyšší bod: Sněžka 1602 m n. m.
nejnižší bod: Hřensko 115 m n. m.
sousední státy (seřazeno podle délky hranice od nejdelší po nejkratší): Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko
Poloha České republiky má mnoho různých podob:
1) matematicko-geografická poloha
2) fyzicko-geografická poloha
3) socioekonomická poloha
Matematicko geografická poloha =zeměpisné souřadnice (50°s.š.,15°v.d.)
Česká republika leží ve střední Evropě. Rozkládá se přibližně na padesáté rovnoběžce a patnáctém poledníku (počítá se +1 hodina od Greenwiche)
Poledníky ovlivňují časová pásma, rovnoběžky různá podnebí.
nejsevernější bod: Lobendava
nejjižnější bod: Vyšší Brod
nejzápadnější bod: Krásná u Aše
nejvýchodnější bod: Bukovec
Fyzicko-geografická poloha
Česká republika je tvořena dvěma velkými geologickými celky: Českým masivem a Karpatami.
Pro Českou republiku je charakteristická pestrost georeliéfu. Průměrná nadmořská výška v ČR je asi 450 m n. m.
Na Králickém Sněžníku se nachází evropské rozvodí, tj. hranice mezi povodími Labe, Moravy a Odry.
České řeky nelze využít ve velkém měřítku pro říční dopravu.
Nejmenší vzdálenost od moře: 326 km Baltské moře, 332 km Jaderské moře
Socioekonomická poloha
Do roku 1990 byla Československá republika pod vlivem Sovětského svazu. Od roku 1999 je Česká republika v NATO. 1. května 2004 vstoupila spolu s devíti dalšími státy do Evropské unie.
Naše hranice patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě.
Příklady výhod a nevýhod polohy České republiky:
Česká republika leží v srdci Evropy. Mnoho cest vede přes Českou republiku > vlivy různých národů a kultur. V ČR panuje mírné podnebí, příznivé pro život...
Česká republika neleží u moře. Přetíženost dopravních cest...
Geologický vývoj
Území České republiky tvoří dva celky: Český masív (v geomorfologii Česká vysočina) a Karpaty. Hranice mezi těmito celky se táhne od Ostravy přes Moravskou bránu a Vyškov ke Znojmu.
Český masív je součástí soustavy vrchovin, pahorkatin a hornatin prostupující od Bretaně přes Německo a jižní Polsko až na Ukrajinu.
Prvohory: V kambriu (na začátku prvohor) na naše území proniklo moře. Vápenité schránky mořských živočichů se usazovaly na dně moře v Barrandienu a na Moravě, kde se z nich pod obrovským tlakem stal vápenec. V karbonu došlo k hercynskému vrásnění. Na našem území byla vyzdvižena okrajová pohoří Českého masívu a díky horotvorným tlakům došlo k přeměně sedimentárních hornin. Na území Českého masívu mezi Domažlicemi a Prahou, který je geology označován jako Barrandien, se vyskytují nepřeměněné sedimenty - slepenec, jílovitá břidlice, vápenec. Vápence, které se těží mezi Prahou a Berounem, se využívají k výrobě cementu. Během hercynského vrásnění pronikalo z hlubin Země k povrchu magma, jehož utuhnutím vznikly tzv. žulové plutony.
Žulové plutony bývají provázeny ložisky uranu a barevných kovů. U nás se vyskytují například rudy zlata, mědi, cínu, rudy polymetalické, většina z nich však byla vytěžena. Těží se také žula a další vyvřeliny.
V pokleslých oblastech jezerních pánví dochází k ukládání organického materiálu, ze kterého se vytvořilo černé uhlí.
Uhelná ložiska - mezi Kladnem a Rakovníkem, Ostravsko, Plzeňsko
Druhohory: Naše území bylo souší. Ve druhohorách chemickým zvětráváním vznikla ložiska kaolínu. (Karlovarsko, Plzeňsko)
konec druhohor - alpinské vrásnění
Třetihory: Vlivem alpinského vrásnění dochází k vyzdvižení pohoří na východě Moravy, které se souhrnně nazývá Vnější Západní Karpaty. Rozdíl oproti Českému masívu - v Karpatech jsou vidět větší výškové rozdíly, tvoří je sedimenty, Karpaty postrádají významnější ložiska nerostných surovin.
Na území České vysočiny vznikají jezerní plošiny, které daly vzniknout ložiskům hnědého uhlí. Ve třetihorách vznikají sopečná pohoří: Doupovské hory, České středohoří.
Čtvrtohory: Dozvuky sopečné činnosti v oblasti Nízkého Jeseníku a Chebska (Komorní hůrka). Střídání dob ledových a meziledových.
nerostné suroviny - čediče - těží se v sopečných oblastech
ropa a zemní plyn - u nás jen málo, zato kvalitní.
Žádné komentáře:
Okomentovat