Čj - MO 8, Májovci

8. maturitní otázka z češtiny:

Tvorba májovců

• 2. polovina 19. století
• život limitován absolutistickou vládou Františka Josefa, který nastoupil na trůn roku 1848
• na naší zem působil i Alexandr Bach, který zavedl přísnou cenzuru, potlačil publicistiku a celkovou svobodu projevu a omezil vydávání knih
• 1859 by Bach odvolán, což znamenalo celkové uvolnění poměrů, vydání Říjnového diplomu, ve kterém císař přislíbil konstituční zřízení
• 1863 došlo k rozdělení Národní strany na staročechy a mladočechy
• vzniká málo česky psané literatury – pouze 50. léta (v 70. letech naopak masivní rozvoj)
• umírají starší básníci z dob národního obrození (Čelakovský, Tyl)
• Neruda pojmenoval 50. Léta jako „časy zaživa pohřbené“
• vznikají nové umělecké spolky (Hlahol, Sokol, Umělecká beseda)
• noviny a časopisy: Lumír (spojení starší a mladší generace, orientace k vyspělejším literaturám), Svatobor, Národní listy, Květy
• mrtvou atmosféru na konci 50. let povzbudil hlavně almanach Lada Nióla, za kterým stál Frič, vydání almanachu bylo významným podnětem k další tvorbě

• almanach Máj
  • uveden 1858, redaktorem Josef Barák, hlavní představitele Vítězslav Hálek a Jan Neruda
  • manifestační generační vystoupení, snaha prolomit „mrtvé období“
  • snaha dát najevo svůj kulturní i politický postoj, prosazení demokratických ideálů, snaha vytvořit literaturu, jež pravdivě zobrazuje svět, folklór jen jako inspirační zdroj (nechtěli ho kopírovat)
  • přihlášení k odkazu Karla Hynka Máchy

Vítězslav Hálek (1835-1874)

• lyrická témata (láska, příroda), optimista, organizátor almanachu Máj, novinář, kritik, básník
• navazuje na dílo Tyla a Neumanna, je lyričtější než Neruda
• prostředí: vesnice, louka, les
• redaktor Národních listů, řídil časopis Květy, Lumír, edice Slovanská beseda – překlady cizojazyčné poezie
• Večerní písně (sbírka milostných dopisů, které Hálek psal Dorotce Horáčkové, motivem je láska, která přes všechna trápení je pramenem lidského štěstí, ve své době hodnoceno lépe než Nerudovo Hřbitovní kvítí, rozdíl církevních a světských obrazů, některé básně zhudebněny)
• V přírodě (lyricko-epická sbírka, vyskytují se zde postavičky ze středověkého venkova, motivy ročních období, zaměřuje se na jaro, idealizace vesnice, naivní motivy, barevné vidění)
• Pohádky z naší vesnice (epická sbírka, postavy ze středověkého venkova)
• povídky, ve kterých se vyskytuje hrdina působící prostřednictvím svých ušlechtilých vlastností, hodně si svět idealizoval, proto se v povídkách mírně odklání od přirozeného obrazu reality
• Muzikantská Liduška (povídka o nešťastné lásce a touze po penězích, Liduška tancovává na zábavách s Toníkem, rodiče ji ale chtějí provdat za bohatého sedláka, Toník odchází na vojnu, Liduška jde k oltáři, ale uteče a zblázní se, Toník se vrátí z vojny a Liduška se uzdraví)
• Na statku a v chaloupce (sociální tematika, společenská kritika, harmonie přírody, oslava mládí a lásky)

• autor 6 veršovaných tragédií, tvorba pod vlivem Shakespeara
• Záviš z Falknštejna (tragédie), Král Vukašín (hráno při otevření Prozatímního divadla 1862)

Karolína Světlá (1830-1899) (vl.jm. Johana Rottová, později Mužáková)

• rodiště jejího manžela = vesnička Světlá na Ještědsku
• vzorem byla Božena Němcová
• do styku s vlasteneckým prostředím se dostala prostřednictvím učitele Petra Mužáka
• emancipovaná prozaička, o mužích hovořila jako o mravně slabých
• próza z pražského prostředí: Dvojí prostředí (první povídka z Máje), První Češka (prototyp Češky, která není hospodyňkou, ale vlastenkou), Černý Petříček (Petříček žije s bratrem Františkem ve stánku na trhu, František chodí vyučovat Stázičku hudbě a proti Petříčkově vůli se rozhodnou, že společně utečou, Stázička se časem vrátí a vypráví, jak byl František v cizině zabit, porodí jejich dceru a zemře, dceru pojmenují Františka – svobodná mladá dívka)
• prózy z Podještědí: Vesnický román (tragédie manželství bez lásky, po smrti rychtáře se s vdovou ožení mladý Antoš Jírovec z vděku a úcty, protože na statku dříve sloužil, rychtářka je sobecká a vyštve ho z domu, on potká mladou služebnou Sylvu, do které se zamiluje, rychtářka se brání rozvodu a když umírá, tak si na Sylvě vynutí slib, že si Antoše nevezme, ta odejde do kláštera a Antoš se poddává mravům a společenské odpovědnosti), Kříž u potoka (oslava mravní síly ženy, venkovská tématika, generace rodu, hlavní hrdinkou je mladá a vzdělaná Eva, která se od svého pěstouna dozví tragickou historii rodu Potockých a jejich prokletí, které jim prorokuje neštěstí v každém manželství, Eva si za muže bere Štěpána Potockého, který po svatbě začne pít, Eva nachází klid u kříže u potoka, při konfliktů Štěpán Evu zraní, což způsobí zlom v jeho chování a napraví se. Eva překonala rodinné prokletí svou mravní silou)

Jan Neruda (1834-1891)

• narodil se na Malé Straně (Nerudova ulice, dům U Dvou slunců), přimkl k chudým vrstvám, zabývá se sociální tématikou, studoval akademické gymnázium, byl vlastenecky uvědomělý
• spisovatel a novinář (Hlas, čas, Lumír, Květy), zakladatel Umělecké besedy, fejetonista a glosátor, psal do Národních listů, napsal asi 2000 fejetonů

• poezie inklinuje k realismu, je srozumitelná – bez přemíry básnických obrazů, epická, vtipná
• divadelní tvorba ho velmi lákala, ale nebyl příliš úspěšný, inspiroval se renesancí

• Hřbitovní kvítí (básnická sbírka, tragédie, protiklad Hálkových básní, je skeptickým a ironickým soudcem, vyostřuje rozpory, ztráta iluzí, pesimismus)

• třídílné Knihy veršů: Kniha veršů výpravných (epika, báseň Dědova mísa – chudoba nejnižších vrstev), Kniha veršů lyrických (obsáhlá, mnoho básní věnováno matce, báseň Vším jsem byl rád), Kniha veršů časových a příležitostných (bilancování, zamyšlení nad životem)
• Písně kosmické (filozofická sbírka, reakce na bouřlivý rozvoj vědy a techniky, autor je smířený se svým životem, vyrovnaný s vnitřními rozpory, personifikace vesmíru a jeho přiblížení lidem, přírodní jevy využívá aby mohl ve stejné rovině filozofovat, báseň Jak lvové bijem o mříže)
• Balady a romance (čtenářsky nejpřitažlivější sbírka, smazává tradiční chápání balady a romance, balady mají ráz rozmarné romance, rozmanitá témata, vztah matky a dítěte, národní charakter, legendy a biblické příběhy, 18 balad, jen málo končí tragicky, většinou je v nich optimismus a humor, náměty: lidské vztahy, charakter národa, biblické a legendární náměty)
• Prosté motivy (věnováno Anně Tiché, básníkova citová zpověď, intimní a přírodní motivy, sepětí přírodního rytmu s lidským životem, 4 oddíly, 4 roční období jaro je mládí)
• Zpěvy páteční (touha po vzkříšení národa, vydáno posmrtně)
• mezi hlavní prozaická díla patří Povídky malostranské (13 povídek, v popředí jsou životy lidí od žebráků až k živnostníkům, například scény z hostince, z domácností střídá se humorný a vážný tón, vše působí jasně)
• Arabesky (soubor povídek s jednoduchým dějem, drobnokresba Pražských postaviček)
• Různí lidé (drobné psychologické studie)
• Studie krátké a kratší (sociální studie, chudina, policejní stanice)
• Menší cesty (povídky z cestování po Čechách)

další autoři generace májovců

• Jakub Arbes – romaneto Svatý Xaverius
• Adolf Heyduk, Rudolf Mayer

Adolf Heyduk (1835 – 1923)

- Nerudův přítel

- pocházel z východních Čech

- profesor kreslení na gymnáziu v Písku

- byl nazýván „pootavským slavíkem“

- stoupenec česko-slovenské vzájemnosti

- psal hlavně intimní a přírodní lyriku

Dílo:

Básně – básně písňové formy, obsahují motivy ze slovenského života.

Cimbál a husle – citové vyznání lásky ke Slovensku, verše mají písňovou formu, obsahují četné slovakismy.

Lesní kvítí

V zátiší

Hořec a srdečník

Zaváté listy

Tyto sbírky obsahují přírodní a milostnou lyriku.