Čj - Kánon: Odyssea

Odyssea

A) Literární teorie

• I.) Forma
  • 1. Obecná charakteristika díla
    • 1.1 Literární druh
      • EPIKA = má děj, příběh, časové a příčinné souvislosti
    • 1.1.1 Literární žánr
      • HRDINSKÝ EPOS = rozsáhlá veršovaná skladba s bohatým dějem
    • 1.2 Literární směr/sloh (obecně doba vzniku díla)
      • ANTICKÁ LITERATURA
  • 2. Organizace jazykových prostředků
    • 2.1 Poezie
      • 2.1.1 Rytmus, verš, rým
        • DAKTYLSKÝ HEXAMETR = skládá se z 6 stop
        • 12 111 VERŠŮ rozdělených do 24 zpěvů
      • 2.1.2 Slovní zásoba
        • výrazné fráze a EPITETY CONSTANS = básnický přívlastek připisující běžnou vlastnost substantiva
        • při pojmenování postav užity OPISY
        • PŘÍMÉ ŘEČI
• II.) Obsah
  • 3. Tématická výstavba (téma)
    • 3.2 Epika
      • 3.2.1 Vypravěč
        • HOMÉR, nebo jiný možný autor z „homérovy školy“, bard
      • 3.2.2 Děj a kompozice
        • text lze rozdělit na 2 části, z nichž každou tvoří 12 zpěvů (část bloudění a část návratu)
        • počet zpěvů je stejný jako u Ilias (24), 12 111 veršů ve formě hexametru
        • děj tvořen 2 liniemi:
          • 1) v centru stojí Odysseův syn Telemachos, jenž se na radu Athény vydal hledat svého otce
          • 2) Odysseaova dobrodružství
            • obě se spojují v 15. zpěvu
          • PODROBNÝ DĚJ
        • 1.–4. zpěv: Sněm bohů na Olympu chce usnadnit návrat domů Odysseovi, kterého už sedmým rokem zadržuje nymfa Kalypsó na svém ostrově Ógygii. Posel bohů Hermes je poslán nymfu přimět, aby Odyssea propustila. Bohyně Pallas Athéna se mezitím snesla na Odysseův domovský ostrov Ithaku, kde je jeho žena Pénelopa tísněna nápadníky žádajícími, aby si jednoho z nich vzala. V podobě Odysseova přítele Mentóra podnítila Athéna Odysseova syna Télemacha, aby se vydal hledat svého ztraceného otce, nejprve do Pylu ke králi Nestorovi, potom do Sparty ke králi Meneláovi.
        • 5.–8. zpěv: Na vlastnoručně zbudovaném voru opustil Odysseus Ógygii. Jeho nepřítel, bůh moří Poseidón, vyvolal bouři a vor zničil. Odysseus se z posledních sil zachránil na ostrově Scherii, vlasti Fajáků, kde je na pobřeží laskavě přijat královou dcerou Nausikáou.
        • 9.–12. zpěv: Ústřední část eposu. Odysseus je hostem na dvoře krále Fajáků Alkinóa a vypráví o svém bloudění po moři po odjezdu od Tróje: Nejprve připlul k městu Ismaru v zemi Kikonů, které vypálil, Kikonové v odvetě zabili mnoho Odysseových druhů. Potom byly jejich lodě zahnány k Lótofágům, pojídačům lotosu – někteří Odysseovi druhové snědli lotos a chtěli navždy zůstat u Lótofágů, takže je Odysseus musel dovléct do lodi násilím. Pak připlul k zemi Kyklópů a jedním z nich byl s druhy uvězněn v jeskyni, Kyklóp Odysseovy druhy postupně požíral, s pozůstalými Odysseus Kyklópa oslepil a uprchl. Poté přistál u Aiola, který je vypravil na cestu domů a dal jim zavázaný měch naplněný větry; když však už byli na dohled Ithaky, Odysseovi druhové měch rozvázali a větry je zanesly zpět na moře. Po další plavbě doplul Odysseus k Laistrýgonům, lidožravým obrům, kteří zničili jedenáct Odysseových lodí a jejich posádky snědli, jen Odysseus se svou jednou lodí se zachránil. S touto poslední lodí dospěl Odysseus k ostrovu Aiaia, kde přebývala kouzelnice Kirké – ta proměnila několik Odysseových druhů ve vepře, Odysseus se však s pomocí boha Herma tomuto údělu vyhnul. Kirké se do něj zamilovala a rok zdržovala u sebe, než ho propustila a poslala do podsvětí zeptat se slepého věštce Teiresia na další cestu. V podsvětí Teiresiás Odysseovi předpověděl, že dopluje na ostrov Thrínakii, kde se budou pást Héliova stáda, chce-li se však vrátit na Ithaku, nesmí žádné zvíře ze stáda zabít. Potom se na Ithace musí utkat s Penelopinými nápadníky a nakonec si bude muset usmířit Poseidóna obětí. Kromě toho se Odysseus v podsvětí setkal i se svou matkou a s dalšími ženami, matkami a družkami slavných hrdinů, a nakonec s dušemi hrdinů, kteří zemřeli po návratu z Tróje: s Agamemnónem, Achileem a Aiantem. Viděl také Mínóa, dříve krétského krále, soudce v podsvětí a různé duše trápené navždy za nějaký přečin, například Tantala a Sísyfa, promluvil také s Héraklem a pak z podsvětí utekl. Poté se Odysseus vrátil zpět na ostrov Aiaiu, kde ho Kirké varovala před nástrahami další cesty – Sirénami, mořskými obludami Skyllou a Charybdou a stejně jako Teiresiás před zabíjením Héliova skotu na ostrově Thrinakii. Od Kirké připluli k ostrovu Sirén, Odysseus zacpal druhům uši voskem a sám se nechal přivázat ke stěžni a tak unikli jejich vábnému zpěvu. Propluli mezi Skyllou a Charybdou, které uchvátily několik námořníků a poté Odysseova loď dospěla k ostrovu, kde se pásla stáda boha Hélia. Hladoví Odysseovi druhové několik kusů dobytka zabili a snědli, Zeus jim pak na odjezdu roztříštil loď, všichni námořníci zahynuli, jen Odysseus se zachránil a vítr ho na trámu z lodi zahnal podél Charybdy na ostrov nymfy Kalypsó, Ógygii.
        • 13.–16. zpěv: Odysseus se s pomocí Fajáků vrátil na rodnou Ithaku, kde mu bohyně Athéna dala podobu starého žebráka, odebral se pak na salaš k věrnému pastýři Eumaiovi, vydával se za cizince a budil v pastýři naději, že se Odysseus brzy vrátí, v Eumaiově chýši se také setkal s Telemachem, který se vrátil ze Sparty.
        • 7.–20. zpěv: Odysseus se dal poznat Telemachem a spolu se dohodli na porážce nápadníků. Po dvaceti letech se Odysseus v podobě žebráka vrátil do svého domu, kde jej poznal pouze jeho starý pes Argos a stará služka Eurykleia. Odysseus se připravuje na zápas se ženichy, od kterých zažil jen urážky, takže se ho jako hosta musela ujmout sama Penelopé, jeho manželka.
        • 21.–22. zpěv: Penelopé přinesla Odysseův luk a prohlásila, že se vdá za toho, komu se podaří luk napnout a prostřelit jím ucha dvanácti seker za sebou. Nikomu z nápadníků se to nepovedlo, Odysseus se však také přihlásil a ucha seker prostřelil. Poté se Odysseus dal poznat a s pomocí Eumaia a Telemacha postřílel všechny nápadníky.
        • 23.–24. zpěv: Odysseus se dal poznat i Penelopé, ta si však nebyla jistá, zda před ní opravdu stojí její ztracený manžel. Aby jej vyzkoušela, přikázala vynést z ložnice jejich společné lůžko, které neznal nikdo než oni dva, a ustlat jej. Odysseus se však podivil, neboť jejich lůžko, které kdysi sám udělal z kmene vrostlého do podlahy, nebylo možné z ložnice vynést. Penelopu tato zkouška přesvědčila a Odyssea přivítala jako svého muže. Závěrem Odysseus navštívil svého otce Láerta a usmířil se s příbuznými zabitých nápadníků.
      • 3.2.3 Postavy
        • Odysseus, Telemachos, Penelopé
      • 3.2.4 Čas
        • časově zahrnuje 41 DNŮ (od Telemachova odjezdu po návrat Odyssea na trůn), zbylých 10 let bloudění je shrnuto v retrospektivním vyprávění ve zpěvech 9 až 12 (Kyklop Polyfém, Kirke, sestup do podsvětí atd.)
      • 3.2.5 Prostor
        • starověké Řecko, přilehlé vody, západní Malá Asie
  • 4. Význam sdělení (hlavní myšlenka)
    • navazuje na Ilias, opěvování hrdinských dobrodružství, interakce lidí s bohy

B) Literární historie (zařazení do literárněhistorického kontextu)

• 1. Společensko-historické pozadí (charakteristika doby vzniku díla)
  • 1.1 Politická situace
    • Řecko se skládalo z nejednotných kmenů. Historie tohoto temného období je nám známa právě od Homéra.
  • 1.2 Základní principy fungování společnosti v dané době (každodenní život)
    • řecké otrokářství, městské státy polis, rozvoj písma a mytologie
  • 1.3 Kontext dalších druhů umění (malířství, hudba, architektura)
    • dórský řád architektury, polyteismus, kalogathie = soulad duševních a těl. sil
  • 1.4 Kontext literárního vývoje (co se dělo v literatuře), Literární směr/sloh
    • Archaické období (8. - 6. století), Homér: Ilias, Hésiodos: Práce a dny, Sapfó: Písně
• 2. Autor (jak historie ovlivnila autorovu tvorbu)
  • 2.1 Život autora + vlivy na dané dílo
    • mohl to být potulný slepý zpěvák, využíval tradice ústní epiky
  • 2.2 Život autora + vliv na jeho tvorbu
  • 2.3 Další autorova tvorba
    • Ilias (z řeckého Ilión = Trója) vypráví o posledních 51 dnech trojské války
    • Homérské hymny
    • Válka žab s myší
• 3. Inspirace daným literárním dílem
  • 3.1 Zfilmování, dramatizace (…)
    • mnohokrát zfilmováno, téma oper a divadelních představení
  • 3.2 Jak dané dílo inspirovalo další vývoj literatury
    • Vergilius: Aeneis, Dante: Peklo, Joyce: Odysseus

C) Literární kritika

• 1. Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny
  • ústní šíření, oblíbené ve všech vrstvách společnosti
• 2. Kritika (chápaní, hodnocení) díla a její proměny
• 3. Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování daného literárního díla
  • nadčasové vypracování postav a mezilidských interakcí

D) Srovnávání

• 1. Srovnání díla s vybraným dílem z formálního či tématického hlediska
  • oproti Ilias má komplikovanější děj, je dynamičtější, zábavnější, obsahuje více dialogů
  • v obou eposech jsou bohové zlidštěni, člověk je jim podřízen