Filozofie
= nelze přesně vymezit předmět jejího působení
hledá pravdivé odpovědi na otázky, na které nedokážeme odpovědět
zabývá se člověkem, světem kolem
filia = láska, filein = milovat
sofia = moudrost
přirozenost člověka je tužba po poznání
filozofem je každý člověk (od 3 let života)
Platón: „Na počátku filozofie je údiv.“
Aristotelés: „Na počátku filozofie je úžas.“
Karl Jaspers: „Dítě je geniální, ale s dospělostí genialita mizí.“
vznik = v 1. tisíciletí starověku
Indie
(Védy – 2. tisíciletí, předchůdce, náboženské / teologické vědění, 6x větší než Bible)
Čína (2 000 př. n. l.)
Řecko (7. stol. př. n. l.)
náboženství = raná forma filozofie
mýty = báje, bájesloví = smyšlená vyprávění s prvky skutečnosti
epos = mýtus se známým autorem
Epos o Gilgamešovi
Děj začíná více jak 3000 let př. Kr. v městě Uruku, kde vládne Gilgameš - ze dvou třetin bůh. Jelikož si jeho poddaní stěžují bohům na nucenou a namáhavou stavbu hradeb, je stvořen polodivoký člověk Enkidu, který začíná požírat ovce v Gilgamešově království. Gilgameš však jde na Enkidua lstí – dá mu nevěstku, s kterou si šest dnů a sedm nocí Enkidu užívá. Potom zjistí, že se ho zvěř bojí, a tak si jde hledat přítele. Bojuje s Gilgamešem, avšak boj nemá vítěze. Tak uzavřou vzájemné přátelství na život a na smrt. S Gilgamešovou touhou po slávě jdou zabít do cedrového lesa obra Chumbabu, ztělesňujícího veškeré zlo. Po vítězné bitvě se do Gilgameše zamiluje bohyně Ištar, kterou však odmítá, a ta na oba sešle neporazitelného nebeského býka. Toho porazí a zabijí. Za to je Enkidu potrestán a umírá na následky nemoci. Smutný Gilgameš se vydává hledat nesmrtelnost. Od Uta-napištima se dozvídá, že když bude šest dní a sedm nocí bdít, dosáhne nesmrtelnosti. Naneštěstí je po cestě tak unaven, že zkoušku nezvládá. Při odjezdu se dozví, že jeho poslední nadějí je bylina z mořského dna. Tu Gilgameš utrhne a vrací se do Uruku. Na cestě se však zastaví u studánky, kde bylinu odloží. V nestřežené chvíli mu ji sežere had. Do Uruku se vrací již poučen – člověk se může stát nesmrtelný jen díky svým činům, a tak se mu stávají jeho mohutné městské hradby útěchou.
Píseň o Cidovi
Píseň o Rolandovi
Ilias a Odyssea
slovanský mýtus = mnohem prostší než řecký, který je výpravnější
slovanské = přírodní úkazy. předměty, rarášci, skřítkové
Filozofické discipliny
4 základní fil. discipliny:
A) ontologie
(bytím, existencí, podstatou světa, jsoucnem, pralátkou, z čeho je svět?)
1) monismus = existuje 1 substance/pralátka (voda, oheň, vůle k životu)
2) dualismus = základem jsou 2 substance na sobě nezávislé (dobro/zlo)
3) pluralismus = mnoho substancí
B) filozofická antropologie
(podstata člověka, bytí člověka, konečnost = smrt, proč tu jsme? zkoumá duši)
C) gnozeologie (= noetika)
zkoumá naše poznávání, hranice poznatelnosti
marxismus: "svět je poznatelný, ale je nepoznaný"
skepticismus: "nemůžeme dospět k objektivnímu poznání"
naivní realismus: "věci jsou takové, jaké se nám jeví"
sensualismus: "nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech"
John Locke, Berkeley, Hume
empirismus: "základem poznání je zkušenost"
racionalismus: „objektivní poznání je možné jedině rozumem“ (Descártes)
agnosticismus: nevěří, pochybuje, neví
týká se především náboženství (Hume)
D) dějiny filozofie
filozofie teoretická = hledání odpovědí na filozofické otázky
filozofie praktická
1) etika (chování, morálka)
2) estetika (o tvoření a vnímání krásy)
2 základní pohledy na řešení filozofických otázek (jsou proti sobě, neslučitelné)
co je prvotní, hmota nebo myšlení?
materie (hmota) – meterialismus (nevěří v bohy, žádný posmrtný život)
např. marxisté
idea (myšlenka) – idealismus (víra v bohy i posmrtný život)
Žádné komentáře:
Okomentovat