Morfologie = tvarosloví
= část gramatiky, nauka o tvarech slov, zabývá se tříděním slov na slovní druhy, tvořením tvarů slov (formální morfologie), vysvětlováním jejich mluvnických významů – gramatických kategorií (sémantická morfologie)
členění slova z hlediska tvarosloví (formy):
tvarotvorný základ (slovotvorný) = část slova společná všem tvarům slova
koncovka (tvarotvorná přípona) = liší se u jednotlivých tvarů
slovní druhy:
substantiva, adjektiva, pronomina, numeralia, verba, adverbia, prepozice, konjunkce, partikule, interjekce
ohebná slova (1-5)
neohebná (6-10)
dvojí ohýbání (flexe):
skloňování (deklinace) = připojování pádových koncovek ke kmeni jmen
časování (konjugace) = připojování osobních koncovek ke kmeni sloves
u slov určujeme mluvnické kategorie:
jména: rod, číslo, pád
slovesa: osoba, číslo, čas, způsob, slovesný rod, vid
(vzory jsou speciální případ)
principy třídění slov – 3 kritéria:
a) sémantické = věcně obsahové
plnovýznamové (autosémantické) = mají význam věcný i gramatický (1,2,5,6,10)
neplnovýznamová (synsématická) = mají význam gramatický (7,8,9)
b) morfologické = tvaroslovné
ohebnost / neohebnost
skloňování (jmenné, zájmenné, složené) / časování
c) syntaktické = skladebné
jsou / nejsou větným členem (7,8,9,10)
přechody mezi slovními druhy:
zpodstatnělá přídavná jména (hostinský)
zpodstatnělá adjektivní jména (naši)
konverze = přechody slov ohebných k neohebným (večer, málem, kolem)
I.) mluvnické kategorie jmen
= pád, jmenné číslo, u přídavných jmen a příslovcí k nim patří 2. a 3. stupeň
1) pád (casus) = vyjadřuje vztahy jména ve větě
prosté (bezpředložkové) = 1. a 5.
předložkové = 6.
1. nominativ
podmět, jmenná část přísudku, příslovečné určení, přívlastek, doplněk
2. genitiv
neshodný přívlastek, předmět, příslovečné určení
3. dativ
předmět
4. akuzativ
předmět, přívlastek neshodný, příslovečné určení, doplněk
5. vokativ
často tvoří jednočlennou větu
6. lokál
příslovečné určení, předmět, neshodný přívlastek
7. instrumentál
příslovečné určení
2) jmenné číslo (numerus) = vyjadřuje číselné vztahy reálné skutečnosti, odráží množství (kvantitu)
singulár = jednotné číslo
plurál = množné číslo
(ve staré češtině duál → ruce, nohy, ramena)
jména pomnožná (pluralia tantum) = tvar množného číslo, označují jednu věc
např. kamna, housle, vidle, saně, vrata, Vánoce, Čechy, Krkonoše
jména hromadná (singularia tantum) = tvar jednotného čísla, označují větší počet, celek téhož druhu
např. stromoví, křoví, ptactvo, bratrstvo, skot, mládež, drůbež
jména látková (materiální) = označují tvarem jednotného čísla látku, jejíž části jsou shodné s celkem
např. mouka, mák, hrách, hlína, olovo, kyslík
3) jmenný rod (genus) = jména svým tvarem vyjadřují příslušnost k některé kategorii
Žádné komentáře:
Okomentovat