Morfologie (tvarosloví)
Morfologie – nauka o slovních druzích a jejich mluvnických kategoriích.
Syntax (skladba) - nauka o stavbě vět a souvětí.
Morfologie a syntax tvoří dohromady mluvnici.
Slovní druhy a jejich vymezení:
1. podstatná jména (substantiva)
2. přídavná jména (adjektiva)
3. zájmena (pronomina)
4. číslovky (numerália)
5. slovesa (verba)
6. příslovce (adverbia)
7. předložky (prepozice)
8. spojky (konjunkce)
9. částice (partikule)
10. citoslovce (interjekce)
Existuje několik kritérií, podle nichž slovní druhy dělíme.
1. Kritéria tvaroslovná (morfologická) sledují, zda je slovo:
a) ohebné (1-5), pokud je slovo ohebné, sleduje se dále, zda se skloňuje (1-4), nebo časuje (5), pokud se slovo skloňuje, zjišťuje se ,zda jde o skloňování jmenné (substantivní), složené (adjektivní), nebo zájmenné.
b) neohebné (6-10)
2. Kritéria významová (sémantická) si všímají významu daného slova.
a) plnovýznamová (autosémantika)
b) neplnovýznamová (synsémantika)
3. Kritéria syntaktická zjišťují jakým způsobem, různá slova přispívají k výstavbě věty, příp. textu, tj. jakým větným členem ve větě jsou.
Gramatické kategorie jmen
Pádové formy vyjadřují ve větách či slovních spojeních, vztah slov k dalším slovům a tím i vztah mezi skutečnostmi, které tato slova označují. (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál instrumentál). 1. a 5. jsou bezpředložkové pády. 6. je vždy s předložkou.
Nominativ – plní ve větě funkce: podmět, jmenný přísudek, přívlastek shodný, příslovečné určení způsobu, doplněk.
Genitiv – typickým pádem neshodného přívlastku - „slovník češtiny“, „zeptal se ho“, příslovečného určení – „od neděle budeme doma“ a podmětu „nebylo žalobce“.
Druhý pád ve spojení s podstatným jménem přivlastňuje „hračky jejich dětí“, vyjadřuje původce děje „obraz od významného malíře“, cíl děje „příprava oběda“, vlastnost „muž malého vzrůstu“, množství „láhev vína“, srovnání „ráno moudřejší večera“.
Akuzativ
Žádné komentáře:
Okomentovat